Moyo Open 2008

17. července 2008 v 22:32 | lenicka |  go
V pátek 11. července jsem rozehrála první kolo pardubického turnaje v go Moyo Open, který je součástí festivalu stolních her (hlavně šachu, ale i Magicu, scrabblu, mariáše ad.) Czech Open. Jak jsem zjistila, nebylo tu moc hráčů, se kterými bych si mohla zahrát vyrovnanou hru. Začínala jsem 4. od konce jako 18k, a hned v prvním kole jsem dostala Filipa Alberta, který nakonec vyhrál 5 ze 6 kol. Kvůli starostem s příjezdem mých rodičů jsem se nedokázala dost soustředit, a tak pro tohoto 17k hráče nebylo těžké nedovolit mi ožít jednu skupinku, uzavřít si moyo a vyhrát asi o 60 bodů.

V sobotu jsem se v ranním kole dost trápila. Ze začátku to sice nevypadalo špatně, ale Jana Hrušková (19k) je koncovková mistryně, a já stále ještě přehlížím blížící se zpětné braní a další chuťovky. Prohrála jsem asi o 40. Třetí kolo jsem měla free, protože sice přišla jedna hráčka ze Slovenska (prohrála a zase odešla), ale asi odešel ještě někdo další. Večer, ve 4. kole, jsem nehrála tak špatně, soupeř (Tomáš Šturm) byl 20k, takže jsem ho měla porazit, ale podařilo se mu zabít mi docela důležitou skupinu a pak už to nešlo (opět asi o 40).
Měla jsem hrozně špatnou náladu, chtěla jsem s tím praštit, a z neděle se odhlásit. Ale říkala jsem si, že se musím naučit prohrávat, a třeba i 3x za sebou. A že příště si už na podobné (podobné? v go je každá hra jiná!) tahy dám pozor, a naopak je třeba uplatním ve hře proti jiným. Že se musím vzchopit, právě teď, a jít tam znovu, třeba i pro další porážku. Stejně mám pocit, že každá hra na turnaji mě někam posouvá, na rozdíl od většiny her hraných "jen tak" (třeba na KGS, kde to většinou jen tak naházím a pak si to nechám spočítat). Na prvním turnaji, kde jsem prohrála úplně všechno, jsem se naučila postupně myslet dál než 1 tah dopředu. A na tomto jsem se naučila brát porážku s klidem, neriskovat když vyhrávám, a navíc ještě hrát v sente, tedy pokud to jen jde. A moje síla se jednou určitě projeví, až potkám víc hratelného soupeře, nebo až budu mít trochu víc štěstí.
V neděli ráno jsem konečně narazila na pana Jechu (18k), který si občas do našeho go-klubu přijde zatrénovat, takže vím, jak hraje. Za 15 minut (mého) času jsem ho přesvědčivě porazila, a to i přesto, že se mu podařilo po tahu, který si tak 20 minut promýšlel, oživit velkou skupinu kamenů. Už od zahájení mě nutil dělat dobré tahy, pak jsem mu šikovným průlezem málem zajala obrovskou skupinu a zredukovala území, a bylo to (asi o 50).
V posledním kole na mě čekala paní Judith z Amsterodamu (z EuroGo TV), zkušená 16k hráčka. Po pár tazích jsem zjistila, že je docela silná, a že jestli nezačnu něco dělat, tak nemám šanci. A tak jsem začala. Najednou to vypadalo tak, že jsem měla celý velký střed a ona jednu větší a pár sotva živých skupinek po krajích. Tak se mi tam pokusila vlézt a ožít, a měla to přes ko. V sobotu jsem se po pokaženém a zbytečném ko dušovala, že už to nechci hrát, ale tady jsem měla dost pohodlných hrozeb, každou na zabití celé skupiny u strany. A navíc mi soupeřka nakonec dala hrozbu, co hrozbou nebyla, a tak jsem to v tom středu vyhrála. Pak jsem ještě chtěla zkusit využít své 2 mrtvé kameny, myslela jsem, že prolezu o 1 bod dál než bych mohla normálně, ale soupeřka v tom viděla větší nebezpečí (a ono tam asi bylo, ale mě už se nechtělo riskovat, protože jsem si myslela, že hodně vedu), tak jsem prolezla ještě o dalších pár bodů. Pak už jsme jenom počítaly, a to v angličtině. Když jsem slyšela "forty-two", tak jsem se zděsila, protože to bylo míň, než jsem napočítala já. Ale naštěstí jsem si vzpomněla, že mám jako bílá ještě komi. A tak jsem slavně zvítězila o 3,5 bodů, a skalp paní Judith mi visí nad gobanem a utěšuje mě, že ani pokles na 19k, ani 3. místo od konce na turnaji mi nemůže pokazit náladu nebo snad svědčit o tom, že nejsem dost silná na další boje. Už se na ně těším!
A ještě celkově o turnaji: paní Hricové se podařilo přivézt 2 mladé Korejce - 7. dany a Catalina Taranu (také 7d). Takže naše špička se dělila až o 5. a další místa. Celkově vyhrál Seul-ki Hong, sympaťák se slamákem ve stylu amerických kovbojů, druhý byl Catalin Taranu a třetí Pal Balogh. Také nejlepší žena byla z Maďarska (i když prý už i trochu z Čech) - Rita Pocsai (7. místo, 4d). Z mých kamarádů tady nikdo nestartoval. Lubošův soupeř z předminulého turnaje v Blansku Jaroslav Bajko (9k) vyhrál všech 6 her a vypadá to, že se mu Luboš už nebude mít možnost pomstít. Vedlo se i dalšímu bývalému Lubošovu soupeři Miroslavu Mockovi (13k), který vyhrál 5 her, a s Lubošem si hned tak taky nezahraje. Super byl rozbor hry Catalina Taranu a Lee Min-ho z posledního kola. Hvězdou turnaje byla kočka Čiko. A nakonec pozdrav pro Jana Šimaru, který obsadil (snad) pěkné 10. místo. :-)))
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.