ruksaková revoluce

30. července 2008 v 21:49 | lenicka |  knihovnička
Knížka o tom, jak projet zadarmo USA, o Gary Snyderovi a dalších beatnících, a nejvíc o hledání vlastní duchovní cesty ke svému nitru, a taky trochu manifest nekonzumního způsobu života.
Děj sice není příliš důležitý, ale bylo to takhle: Ray Smith (neboli Jack Kerouac) cestoval stopem a nákladními vlaky z východu na západ Států. Přitom potkal prvního "dharmového tuláka", i když ne úplně typického - nebyl buddhista, ale nosil u sebe obrázek sv. Terezy. Takto dojel za svými kamarády do San Franciska. Věrně popsal, jak proběhlo čtení Ginsbergova (zde Alvah Goldbook) Kvílení, což se pokládá za důležité vystoupení beatníků.

Zde taky začalo Rayovo jeho přátelství s Japhy Riderem neboli Gary Snyderem. Společně se snažili žít jako "dharmoví tuláci" a spřádali plány o tom, že jich bude víc a založí místo, kde by se mohli scházet. Dál popisuje jejich výlet do hor a výstup na Matterhorn. Obdivuje přitom Japhyho, který se vyzná v tom, jak se do divočiny vybavit a jak v ní přežít. Umínil si, že se u Japhyho přiučí, jak v umění sbalit se a vyrazit na cestu, tak v zenové meditaci. Odjel znovu přes celé Státy domů za svou matkou (která mimochodem Kerouaca celý život finančně podporovala). Tam trávil Vánoce a celou zimu tím, že každou noc vycházel na své místo v lese a meditoval. Občas "objevil" nějakou duchovní pravdu a zformuloval ji do myšlenky. Když se potom opět vrátil do San Franciska za Japhym, snažil se mu tyto myšlenky říct, ale narážel na to, že jsou nesdělitelné (a Japhy o ně ani nestál).
Kniha pokračuje líčením jejich šťastného života ve srubu jejich kamaráda, s mejdany a opileckými řečmi o buddhismu a poezii. Tyto proslovy jsou ale zásadní pro pochopení toho, co Kerouac nazývá "dharmové tuláctví": "...tohle je postoj barda, bláznivýho zenovýho básníka starejch stezek pustinou, rozumíte, to je prostě svět plnej tuláků s ruksakama na zádech, dharmovejch tuláků, který odmítaj souhlasit s všeobecným požadavkem, aby spotřebovávali všechno, co se vyrobí, a museli proto pracovat, aby měli tuhle výsadu konzumovat, všechny tyhle sračky ve skutečnosti nikdy nechtěli... tyhle všichni jsou totiž uvězněný v systému, kterej se skládá z práce, výroby, spotřeby, práce, výroby a spotřeby, ale já mám takovou představu parádní ruksakový revoluce tisíců a nebo možná i milionů mladejch Američanů, který se tu budou toulat s batohama na zádech, budou se chodit do hor modlit, rozesmívat děti a těšit starý lidi, mladý holky budou obšťastňovat a starší ještě víc a všichni to budou blázni zenu, co se věnujou psaní básní, který se jim najednou jen tak, bez nějakýho zvlášního důvodu objeví v hlavě a který kromě toho tím, že jsou laskaví a taky díky neobvyklým a neočekávaným činům dál nabízejí vize věčný svobody pro všechny, pro všechny živý bytosti..." (s. 114n)
Při jejich spolužití se ukazují rozpory mezi Kerouacovým pojetím zenu - být absolutně free, nepracovat, občas se opít, poflakovat se a snít, a Snyderovým, který mu zahálku i pití vyčítal. Kerouac se taky zmiňuje o "nádherné prostotě Japhyho života", o tom, s jakým málem si vystačil, že skutečně znal život v divočině a v byl důsledný a pravidelný v meditaci.
"Proč tady dřepíš celej den na prdeli?" divil se Japhy.
"Praktikuju nicnedělání."
"A co má bejt? Kašli na to, můj buddhismus spočívá v aktivitě", radil mi Japhy... (s. 207)
Když je mejdany unavily, vydali se opět na krátký výlet. Potom už Japhy odjel do Japonska a Ray na letní brigádu na severozápadní hranici USA. Bydlel sám ve srubu vysoko v horách a hlídal požáry. Kerouac tu líčí nádheru přírody, klid samoty a své duchovní pokroky, a jak byl vděčný Japhymu, že mu o této brigádě řekl. Ve skutečnosti prý se mu stýskalo po společnosti přátel a po víně. No, nesuďme - napsané je to pěkně.
"Ale pak přišla noc a s ní horský měsíc, na jezeře se odrážel měsíční pruh a já vycházel ven, usedal do trávy a meditoval, tváří k západu, a přál jsem si, aby byl ve vší týhle neosobní hmotě nějaký osobní Bůh." (s. 281n)

Kerouac Jack: Dharmoví tuláci. Praha: Maťa, 2002 (půjčeno z KK Pce)
 


Komentáře

1 Miky Miky | Web | 22. srpna 2009 v 7:56 | Reagovat

Jedna z mých velice ,velice oblíbených knih.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.