pandanet go turnaj Brno

10. září 2008 v 20:58 | lenicka |  go
Na turnaji jsem startovala jako 19k, poslední týden se mi hrálo dobře, a tak jsem doufala v dobrý výsledek. První kolo začínalo v pátek 5. 9. večer. Za soupeře jsem měla malého kluka Martina Junka (19k). Nehrál nijak špatně, ale porazila jsem ho.

V sobotu ráno jsem hrála s Pavlem Katolickým (19k). Hned na začátku se mi podařilo zajmout mu docela velkou skupinku, ale podle Mikiho, který to viděl, jsem prohrávala. Soupeř měl jedno hodně velké moyo a ještě se mu podařila invaze do mého. Já jsem potom zkusila jen tak dát mu do postupného atari skupinky v jeho území, a on místo aby obětoval první samotný kámen, mi odpovídal, až jsem získala pozici a hráli jsme ko. Když mi soupeř dal jako hrozbu kámen, pomocí kterého chtěl propojit mrtvou skupinku se svým územím, uvědomila jsem si, že to vlastně moc hrozba není, protože by musel vyhrát další dvojité ko. Ucpala jsem si první, oživila invazní skupinku, a pustila se do dalšího. Vyhrála jsem ho, skupinka zůstala mrtvá a já jsem vyhrála.
Ve 3. kole proti Davidovi Hoskovcovi (18k) jsem opět přemýšlela, jak se dostat do soupeřova moya a opět mi to nějakým zázrakem vyšlo. Už jsem tam měla linii a proti ní 2 kameny, a přemýšlela jsem, jak tam ožít. A ožila jsem, i když chvilku jsem se o ni bála, protože jsem si špatně pojistila střih - nevycházely mi schody, ale soupeř si toho nevšiml, tak jsem si to hned pokryla. Na konci mi soupeř neodpověděl na atari na velkou skupinu a tak vzdal. Luboš, který to viděl, mi ale řekl, že i kdyby odpověděl, vzala bych mu ji na zpětné braní, i když je otázka, jestli bych si toho všimla. Snad bych ale vyhrála i bez toho.
S Aničkou Podpěrovou (19k) hrál na minulém turnaji Luboš, tentokrát já. Chtěla jsem hrát opatrněji než minule, protože jsem věděla, že má taky 3 vítězství jako já. Neodolala jsem ale, a kdykoliv při zahájení dala kameny dál než 3 body od sebe, udělala jsem tam nálet. Ani ne tak invazi, jako spíš redukci. Navíc jsem jí zabila skupiny v rohu, jednu ale přes ko. Jako hrozbu na toto ko mi Anička dala kámen do mého obrovského moya na pravé straně desky. Byla tam spousta prostoru a tak měla spoustu velkých hrozeb, a já už moc ne. Raději jsem proto ucpala ko, tím jsem najistotu zabila roh, a pak už jsem se jenom snažila, aby mi to moyo nesebrala celé. Dopadlo to dobře, vyhrála jsem. A nejvíc mě potěšilo, že i Aničce se hra hodně líbila.
V neděli ráno jsem dostala příliš těžkého soupeře, mladého Slávka Zmeka (17k). Hrála jsem oproti němu těžkopádně a navíc jsem udělala chybu, když jsem si myslela, že bych si zabrala střed. Nešlo mi to totiž ubránit, Slávek si prolezl, kam jen chtěl. Radost jsem měla ze své hry pouze v jediném bodě, že mi zatím nikdo na turnaji nesebral žádnou skupinku, což jsem donedávna považovala za svoji velkou slabost.
V posledním kole jsem měla 4 výhry, můj soupeř Jakub Janský (20k) už vyhrál 5x. Nedokázala jsem mu zabránit, aby si udělal moyo přes čtvrtinu desky. Jak jsem byla unavená, zapomínala jsem občas, co jsem vlastně chtěla hrát. Dala jsem mu tak třeba možnost skočit opičí skok. Už jsem chtěla vzdávat, ale udělal chybu - nespojil si střih, na který jsem mu hrozila, pokryl ho pouze shora a nevšiml si, že schody pracují pro mě. Chytila jsem se toho jako poslední šance a střihla jsem. Soupeř zahrál obranný tah, aby jednu z odstřihlých skupinek dostal do bezpečí, a tím mi taky zrušil schody. Zaútočila jsem z druhé strany, a ještě jsem sebrala 3 kameny v jeho území. Měla jsem teda 2 stříhající skupinky a 2 volné kameny s prázdným trojúhelníkem uprostřed. Soupeř dal do toho prostoru kámen, kterým moje skupinky rozpojoval. Mohla jsem zkusit obětovat jednu z nich a zachránit si druhou, ale bylo mi jasné, že by to na výhru stejně nestačilo. Dala jsem kámen do atari. Soupeř zahrál přesně tak, jak jsem si myslela: nejdřív atari na teď už 3 kameny zezadu, já jsem kámen vzala, potom zaútočil na spojení stříhajících kamenů s mým územím. Naštěstí ale nepočítal s tím, že po sebrání jeho kamene mi zůstane vzadu důležitá svoboda, vlastně oko, a já jsem už bez problémů spojila. Tím jsem mu zajala několik skupinek ve středu a zmasakrovala kousek jeho velkého moya. Nepodařilo se mi ale zajmout jednu velkou, se kterou mi utekl. Potom jsem mu ještě po desce zajala pár kamenů, ale už jsem byla hrozně vyčerpaná, tak jsem byla ráda, že jsme konečně dohráli. (Jindra mi pak ukazoval, že jsem mu mohla umrtvit velkou skupinu, ale myslím, že to nešlo; on mi zase ukazoval, že se bál, že mu seberu celý roh, ale já už jsem to neviděla; už jsem neviděla vůbec nic.) Myslela jsem, že těsně vedu, ale byla to chyba. Měli jsme úplně stejně. A on byl bílý.
Stejně mám ale z turnaje dobrý pocit. Pocit, že hraju dobré tahy, nenechávám se nachytat a zajmout, a že mě to baví a baví to i soupeře, dokonce i když prohrají. Dokonce jsem byla pochválená od Halorana - že prý umím pěkně zatlačit na soupeře. Získala jsem 136 bodů do ratingu, takže jsem se vrátila na 18k, a ještě jsem si polepšila (minule jsem ztratila asi 50 bodů). Myslím, že bych se měla konečně podívat na joseki. Ne že bych se je chtěla učit - řekla jsem si, že se nebudu učit joseki, dokud je nepochopím.
A ještě o ostatních: Lubošovi se ze začátku nedařilo, ale pak to dohnal, takže měl 3 výhry a 3 prohry (prohrál s Ivanem Khirnovem, se kterým jsem prohrála v Blansku a který po turnaji poskočil na 14k). V ratingu spadl na 16k. Darigaaz měl výsledky lepší, trochu si polepšil - uhrál si 4k. Ještě líp se dařilo Haloranovi, který měl 5 výher a popolezl na 14k. Nejhůř dopadl tukan, který po čtyřech prohrách chtěl turnaj vzdát, ale nevzdal a poslední dvě hry vyhrál. Byli tu i Dvořáčci, kteří měli výsledky vyrovnané a bylo to opět milé setkání.
Turnaj vyhrál Hong Seul-ki (vítěz z Pardubic) a nejlepším českým hráčem byl Ondřej Šilt a hned další byl Radek Nechanický, který mezi sobotními koly předvedl velice úspěšnou a zábavnou hru proti hráči 17k s 13handicapem. Turnaje se zúčastnilo 164 hráčů, nejlepší umístění (z kamarádů) měl samozřejmě Darigaaz (73. místo), já jsem skončila 136., což je jenom o 3 místa lepší, než jak jsem začala - a to jsem se tolik nadřela. A to je skoro všechno. Ještě bych mohla psát o pokecech s kamarády a čekání na oběd v místním kiosku, ale takhle vám to snad stačí :-)))
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.