z Adamova do Blanska a bez kešek

14. ledna 2009 v 22:08 | lenicka |  na cestách

Na Silvestra jsme tentokrát trošku porušili tradici. Byli jsme sice opět u mých rodičů v Babicích, ale nedělali jsme hned od rána chlebíčky jako obvykle. Naopak jsme se vypravili na dlouho plánovanou procházku z Adamova do Blanska. Ten den bylo docela zima, tak jsme se co nejtepleji oblékli, uvařili čaj do termosky a vyrazili jsme.

Do Adamova jsme jeli autem. Zaparkovali jsme poblíž vlakové zastávky a provázeni komentáři mého taťky, který tu většinu svého života pracoval (v ADASTu), jsme procházeli kolem napůl opuštěných továrních hal směrem na Blansko. U řeky byla zima ještě větší, tak jsme se zakuklili a přidali do kroku. Nejdřív jsme šli po asfaltce podél Svitavy. Nedaleko za hospodou Pod Hradem je studánka u Žalmanova památníku. Tam někde je schovaná keška. Nějak špatně jsem se ale tentokrát podívala do mapy, takže tam i přes moje úsilí zůstane schovaná dál (a bez mého podpisu).
Od studánky jsme pokračovali už po lesní cestě, která začala stoupat do kopce. Kopec to sice nebyl nijak zvlášť prudký, ale cestu nám ztěžovaly popadané stromy, které zatím nikdo neodklidil. Po cestě jsme se vyhrabali až na rozcestí u Nového Hradu, na kterém byla nějaká parta vysloužilých trampů, kteří si tam opíkali buřty na ohni. My jsme se k nim nepřidali, ale vyšli jsme ještě kousek výš odbočkou na Nový Hrad.
Nový Hrad je sice teď v zimě zavřený, ale i tak je na co se koukat (i když tou klíčovou dírkou jsem na nádvoří nic neviděla). Dali jsme si tedy přestávku, abychom snědli část zásob, které jsme si s sebou nesli. Já jsem se vrátila dolů pod kopec a šla jsem dál po červené značce, protože jsem doufala, že tam někde bude místní keška. A opět jsme nic nenašla, protože cesta pořád klesala a tím se vzdalovala od hradu a pak pokračovala kdovíkam. Tak jsem se poklusem vrátila a pokračovali jsme v cestě.
Od Nového Hradu vede uzoučká cestička prostředkem prudkého svahu, takže je to prý při horším počasí neprůchodné. My jsme ale po ní šli dál směrem na Čertův hrad. Cestou rodiče neodolali a zastavili se ještě na Výrově skále, kde si všechno pěkně nafotili. Já jsem se ale na to nemohla dívat (měla jsem závrať už jenom z toho, že jsem je viděla tak vysoko) a tak jsem šla s manželem dopředu na Čertův hrad. Tam totiž měla být třetí keška, tedy naše poslední naděje.
Čertův hrad už je jenom zarostlá zřícenina, tedy vlastně už jenom zarostlá (ze zdí zbyly jen nízké vyvýšeniny). I tady se musím vymluvit na mapy.cz, že mi ukázaly špatně. Lezla jsem po okolních stráních a opět nic. Dokonce i rodiče, kteří došli po chvíli, se mi snažili pomoct, ale nic jsme nenašli. Takže vůbec nic, za celý den. To se mi ještě nestalo! Protože jsem si vzpomněla na Mrazíka, kterého jsem viděla den předtím, začala jsem si kvílet: I lištičky mají své kešky... my nemáme nic... vůbec nic... krutý mráz trápí nás... Přestala jsem s tím až když jsme došli do Blanska.
Na okraji Blanska jsme ještě mohli obdivovat tzv. Klamovku (Klamovu huť). Potom už jsme došli na vlakové nádraží, po necelé čtvrthodině čekání nasedli do vlaku, na první zastávce jsme přesedli do auta a už jsme jeli domů. Protože nebylo zatopeno, chtěla jsem nějak nenápadně popohnat taťku a tak jsem začala říkat: nádo zatopiť... Ale byla jsem nějak špatně pochopená a místo topení jsem dostala flašku medoviny, ať ji ohřeju. No, nakonec jsem se dočkala i toho tepla, i těch silvestrovských chlebíčků a všeho ostatního, co v Babicích k Silvestru patří.
Šťastný nový rok 2009 všem!


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.