Gary Snyder devětasedmdesátiletý

8. května 2009 v 23:58 | lenicka |  eko-religiozita

Sympatický Gary Snyder slaví dneska, 8. května, 79. narozeniny.
Snyder se narodil v San Francisku, ale vyrostl v lesích ve státě Washington. Vystudoval antropologii a mytologii. Pracoval jako plavčík, lesní dělník nebo strážce požárů. Začátek 50. let strávil v San Francisku společně s dalšími beatníky. Tato doba je zachycená v Kerouacově knížce Dharmoví tuláci. V roce 1956 odjel do Japonska studovat japonštinu a zen. Zen zůstal součástí jeho filosofie i po návratu do USA, kdy se stal guruem mladé generace. Z pobytu na jednom japonském ostrově v 70. letech si zase přivezl vizi soběstačné, na centrální vládě nezávislé komunity. Napsal mnoho esejů a básní. Za sbírku Želví ostrov obdržel v roce 1974 Pulitzerovu cenu.


Snyder navazuje na R. Jefferse a H. D. Thoreaua, a to nejen myšlenkami, ale i způsoben života. Podobně jako Thoreau odešel v roce 1969 do hor u Sacramenta, kde si sám vybudoval srub a kde od té doby žije.
Kritizuje sebestřednost dnešních lidí, která vede ke zvýšeným materiálním nárokům a zbavuje je pocitu sounáležitosti s přírodou. Říká, že bychom se měli naučit vnímat své okolí ne jako oddělené od nás a tedy neplnohodnotné, ale jako inteligibilní a mající vlastní hodnotu. V tomto postoji sounáležitosti a porozumění bychom se mohli inspirovat např. v projevu šamanů a v moudrosti starých kultur obsažené v lidové slovesnosti. Proto se Snyder intenzivně zajímá o kulturu původních Američanů a o šamanismus. Je přesvědčený, že rostliny, živočichové, i kameny jsou naši předkové a společně s lidmi vytvářejí společenství; a že bychom měli obnovit mezidruhovou komunikaci a tím zrušit svou oddělenost od přírody. Navazuje také na demokratickou tradici své země. Z pohledu liberálního politika je mimolidská příroda utlačovanou menšinou, která možná povstane, aby získala zpět svoje práva. Snyder se snaží být mluvčím a politickým zástupcem této menšiny.
Ve Snyderově myšlení je nejdůležitějším pojmem "divočina". Divočina je všechno necivilizované a svobodné, je i naší součástí. Přesto to není něco beztvarého - Snyder hovoří o "systému divočiny", což vyjadřuje, že divočina i ve své nestálosti sleduje dlouhodobé strategie. Dnes je uzavřená v ostrůvcích národních parků. Lidé žijící v městské kultuře nejsou již schopní žít společně s divočinou. Praxe uskutečnění toho, čím skutečně jsme, je praxe divočiny. Praxe divočiny se může dít v každém okamžiku, kdy děláme to, co je přirozené, svobodně a nejlépe pohromadě s dalšími lidmi.
Gary Snyder nepíše a nemluví o ničem, co by sám nepraktikoval. V jeho podání se ekologické stává posvátným a posvátné ekologickým. Jeho myšlenky jsou stále živé, populární a inspirativní.

Prameny:
Lužný, D. 1997. Nová náboženská hnutí. Brno: Masarykova univerzita.


Poznámka: tento text je z větší části součástí mé bakalářské práce. Nekopírujte ho prosím bez mého svolení a bez uvedení pramenů, porušujete tím autorská práva.
 


Komentáře

1 Miky Miky | Web | 17. června 2009 v 21:25 | Reagovat

Gary Snyder je jedním z lidí ,kterých si hluboce vážím. V roce 2007 jsme měli s mojí ženou ,dcerou a kamarádem to štěstí ,že jsme se s ním setkali  na Festivale spisovatelů v Praze. Četl jsem od něj několik knih a jeho vztah k přírodě a propojení buddhismu  s filosofiemi přírodních národů ,to vše je mi velice blízké.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.