die fetten jahre sind vorbei

30. června 2009 v 16:03 | lenicka |  filmotéka
Když byl minulý týden Luboš na služební cestě a já jsem zůstala sama doma, koukala jsem pozdě v noci na televizi. Nejdřív na česko-slovenský film Děvčátko (2002), který už podle obsazení (Dorota Nvotová, Tatiana Vilhelmová, Martha Issová, Ondřej Vetchý, Dana Batulková...) sliboval zajímavý zážitek, ale nakonec se mi nijak zvlášť nelíbil. Zato mě hodně zaujal německo-rakouský film Občanská výchova (režie H. Weingartner, 2004). Nehledě na to, že tento film má doporučený ke shlédnutí česká komunistická mládež, objevují se v něm zajímavé (za)myšlenky, krásné záběry přírody, něžná láska a v jednom místě i hudba, která mi zněla v uších ještě celý další den.

O co jde? Jan (koho mi jenom herec Daniel Brühl připomíná? až když jsem viděla video "behind scene", tak jsem si uvědomila, že jistého PK) a Peter, mladíci levicového smýšlení, se rozhodou pro akci. Nestačí jim rozdávat letáčky, informovat o špatných podmínkách pracujících lidí v Asii, občas pomoct slabému a utiskovanému... Vytipují si místní bohaté lidi a díky Peterově znalosti poplašných systémů se jim vloupávají do domů. Tam ale nic nekradou (teda až na výjimky), pouze jim přehází nábytek a nechají zprávu, že i na ně dojde. Připadá jim, že tímto způsobem bohaté lidi vychovávají.
Když Peter odletí na pár dní pryč, začne se jeho holka Jule sbližovat s Janem. Společně spáchají další vloupání, Jule se to zalíbí a pěkně se rozšoupne. Po chvatném odchodu ale zjistí, že ve vile nechala svůj mobil. Když se tam vrátí, vyplaší je majitel vily, a průšvih je tu.
S Peterovou pomocí majitele domu svážou a odvezou svou starou dodávkou někam do hor. Tam se mu snaží vysvětlit, proč to vlastně dělají. Přesvědčují ho, že kdyby dal svoje peníze potřebným, udělal by dobrou věc. Trochu je překvapí, že i tento člověk měl v jejich věku podobné názory. Nakonec to vypadá, že je pochopil a že jim v jejich snažení fandí. Mezi hlubokomyslnými debatami ale probíhá drama milostného trojúhelníku, které vyvrcholí tím, když je láska Jana a Jule odhalena. Po hádce si uvědomí i nesmyslnost svého počínání a odvezou bohatého chlápka nazpátek do města. Peter Janovi všechno odpustí, protože přece jejich ideje jsou důležitejší než malicherné žárlivé hádky. Otázkou ale je, jestli jim svůj nedobrovolný výlet odpustí i onen bohatý muž...

Jak už jsem řekla, film nabízí zajímavá témata k zamyšlení. Taky jsem si dřív říkala, že přece kdyby bohatí dali svoje peníze chudým v Africe, tak by ti chudí nemuseli umírat hlady. Ale dneska už to tak jednoduše nevidím. Samozřejmě solidarita a charita jsou krásné věci, ale tzv. kapitalisti zase svými investicemi (a investovat můžete, jenom když máte nashromážděný kapitál) vytvářejí pracovní místa, příležitosti a hodnoty. Proto podporuju spíš menší projekty, které zapojí chudé do procesu, než projekty, které pouze dávají, protože to vede pouze k závislosti. Chceš-li nasytit chudého na jeden den, dej mu rybu, chceš-li ho nasytit na celý život, nauč ho rybařit...
Ale to je jenom jedna stránka filmu. Nebylo to celé jenom o marxismu versus kapitalismu, bylo to také o citech, neklidu města a klidu hor, o mladých ideálech atd. Ještě teď vidím scény z nádherné přírody někde v Alpách, scénu kdy Jan objímá Petera, a slyším píseň Hallelujah, která zněla ke konci filmu. Pěkný film to byl.

Občanská výchova (Die Fetten Jahre sind vorbei), režie H. Weingartner, 2004
Trailer k filmu: zde
Další verze písničky Hallelujah: Leonard Cohen, Kurt Nilsen a spol.

 


Komentáře

1 Miky Miky | Web | 6. července 2009 v 7:22 | Reagovat

Film doporučuje ke shlédnutí nejen česká komunistická mládež ,ale také A-kontra tj.anarchistický časopis ,který si kupuju a čtu. Bohužel jsem ho ještě neviděl ,ale po tvojí recenzi na něj mám zase větší chuť.

2 Lucky Lucky | 28. října 2009 v 20:04 | Reagovat

Mě taky někoho Daniel připomíná a pořád nevim koho... ale jinak skvělej film.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.