křížem krážem Chrudimí aneb jak napršelo, uschlo, napršelo, napršelo, uschlo, napršelo, uschlo, a pak přišel yetti (a pak napršelo a uschlo)

29. července 2009 v 18:13 | leni |  na cestách
#46: Divadlo - no.1 - Chrudim

V sobotu ráno jsme měli vyrazit do Chrudimi, kde se konal cyklomaraton Rubena Manitou Železné hory. Luboš se rozhodl, že pojede do Chrudimi rovnou na kole, a já že pojedu za ním vlakem, přivezu mu v baťůžku jeho svačinky, a převezmu od něho věci, které dostane při registraci. Jak to tak ale bývá, když to člověk nejmíň ze všeho potřebuje, vlak mi ujel před nosem (a to měly všechny ostatní vlaky min. 10 minut zpoždění - jenom tento jel přesně).
Co dělat? Jako jediné řešení mě napadlo stopnout nějaké auto na výpadovce. OK, na výpadovku jsem došla a zvedla palec... Ale jak už to bývá na výpadovkách, auta fičela okolo a nezastavovalo žádné.

Potom se rozpršelo, nejdřív trošku, to jsem si říkala, že by se nade mnou mohl někdo slitovat, ale nic takového se nestalo. Místo toho začalo pršet pořádně, že už ani můj deštníček nestíhal, tak jsem zalezla pod strom a čekala, až to trochu přejde. Stejně padal déšť tak hustě, že by mě nikdo neviděl. Když to nejhorší přešlo, zase jsem vylezla, a tentokrát mě potkalo štěstí. Zastavila mladá paní ve starším autě (čím to je, že ty nablýskaný auta skoro nikdy nestaví?) a odvezla mě až na chrudimský kruháč, takže jsem půl hodiny před startem byla na místě.
Předali jsme si s Lubošem věci, Luboš mi ještě ukázal, kde je chrudimská "myší díra" a postavil se na start kratší trasy. Já jsem si našla místo pod širokými schody, po kterých závodníci museli sjet. Ve 12 hodin závod odstartoval. Závodníci v čele pelotonu sjeli schody docela rychle, ti další pomaleji, no a ta většina za nima kolo po schodech raději snesla.
To ještě svítilo sluníčko. Poté, co závodníci odjeli, jsem se vydala hledat nějaké ty kešky a fotit město. První (a nakonec jediný) můj úlovek byla mikro-keš u divadla Karla Pippicha. Podle nápovědy jsem keš našla hodně lehce, těžší bylo vymotat a zase zamotat logbook. Ale podařilo se :). Cestou od divadla začínalo opět pršet...
Ještě jsem chtěla courat po historickém centru; když jsem zjistila, že v sobotu městské záchody zavírají ve 12 (jako by odpoledne nikdo ne...měl potřebu, že), tak jsem se raději vydala přes město ke Kauflandu a dál, kam jsem měla taky namířeno kvůli kešce. Ale to bych nebyla já, abych opět nezabloudila. Takže místo u Kauflandu jsem se ocitla u kapličky Čtrnácti svatých pomocníků a v PP Ptačí ostrovy. A vůbec jsem toho nelitovala, protože tam bylo krásně, a já jsem mohla obdivovat dřevěné sochy trpaslíků, vodníků atp., které skvěle dokreslovaly atmosféru.
Od kapličky jsem šla do kopce po ulici Malecké, potom Družstevní, až jsem došla konečně k tomu Kauflandu. Tehdy myslím začalo zase trochu pršet, ale ty menší deště už jsem ani nepočítala... Pak jsem šla ještě dál, k nemocnici, a ještě kousíček, ke kříži, který stojí na místě, odkud chrudimský děkan ukázal v roce 1680 zázračný obraz sv. Salvátora poutníkům z blízkých Slatiňan, aby zahnal mor (což se podařilo a od té doby je ten obraz ještě uctívanější, než býval). Tam jsem si na chvilku sedla do trávy. Až potom jsem si uvědomila, že ta tráva je suchá, což jsem nechápala, až do doby, kdy jsem v zrcadle uviděla svůj (opět) spálený nos. Ono totiž mezi těmi dešti tak svítilo sluníčko, že to pokaždé zase uschlo.
Vrátila jsem se ke Kauflandu, kde jsem si koupila obloženou housku. Novoměstskou ulicí, kolem hřbitova, jsem se dostala zpátky do centra. Odbočila jsem na Tyršovo náměstí, kde jsem se podívala do parku u kostela sv. Michala, a pak jsem se vrátila na hlavní, Resselovo náměstí, odkud skoro před 2 a půl hodinama startoval závod. Ještě jsem se chtěla podívat dovnitř kostela Nanebevzetí Panny Marie, protože teď přes léto je otevřený veřejnosti.
Chtěla jsem vidět hlavně ten zázračný obraz (teda jeho kopii, originál si asi schovávají na horší časy). Paní průvodkyně byla ze mě zklamaná, že jsem neměla čas na její výklad, jenom jsem si to chtěla rychle vyfotit a jít. Ptala se mě, k čemu mi to je, když o tom nic nevím. Tak jsem byla ráda, že jí můžu říct, že právě jdu od toho kříže, a že jsem si pověst nastudovala po internetu. Ale stejně se tam chci vrátit a všechno to prozkumat, protože obraz jsem viděla jenom zdálky, v šeru jsem toho moc nevyfotila, a navíc až doma jsem se dozvěděla, že tam někde jsou obrazy od Felixe Jeneweina, a já je neviděla!
A už jsem měla nejvyšší čas jít do cíle. Cestou z kostela zase začalo hodně pršet, tak jsem se ještě chvíli schovávala v podloubí, místo abych se ještě podívala aspoň zvenku na muzeum loutkářství. Nepodívala, raději jsem kolem nádraží došla na louku - bývalou plochou dráhu, abych tam čekala na svýho hrdinu.
Už zase nepršelo, jenom tam místy bylo blátíčko, ale za chvíli jsem si už zase mohlo sednout do trávy. Blátíčko bylo samozřejmě i na trase, takže všichni závodníci byli jak po bahenních koupelích, oni i jejich kola. Tentokrát se díky frontě na vapkách (a že jich tam měli nejmíň 6) ani nestačila udělat fronta u jídla.
Po osprchování kola Luboš zase odjel, aby se vrátil vysprchovaný on, a s autem. Já jsem seděla v trávě, pozorovala doopravdického yettiho, který poskakoval a blbnul s dětma, a tleskala na vyhlášení vítězů, když v tom začal další prudký liják. Všichni se běželi schovat, jenom yetti poskakoval vesele dál, až ho někdo taky odtáhl pod střechu...
Po dešti ještě vylosovali tombolu, ve které jsme ale zase nic nevyhráli, a mohla jsem jít na výpadovku čekat na taxík. Luboš mi popsal zkratku, kterou jsem nidky nešla, a já jsem NEzabloudila (heč). Z autobusové zastávky jsem ještě stihla vyfotit pole svazenky, a pak už přijel Luboš a odvezl mě směrem, kde už (téměř) zapadalo sluníčko...
 


Komentáře

1 sl. Lenka sl. Lenka | Web | 29. července 2009 v 20:29 | Reagovat

I přes to všechno bloudění viděla jsi spoustu krás a přes všechen ten déšť užila sis krásný den... ;)

2 Sunny :) Sunny :) | Web | 30. července 2009 v 10:31 | Reagovat

Je dobře, že jsi tak trochu bloudila, aspoň sis ten den užilap ořádně a se vším všudy ! Ty tvoje výlety Ti fakt závidím :)

3 Sunny :) Sunny :) | Web | 30. července 2009 v 11:26 | Reagovat

Však nic psát nemusíš, jsem ráda, že se aspoň přijdeš podívat :)) .. Někdy takové odpojení můžeš zkusit :)

4 Alex Alex | Web | 30. července 2009 v 12:16 | Reagovat

No, zákon schválnosti vždycky funguje, ale nakonec to dopadlo dobře :).
Kráné fotky - ten kostel vypadá nádherně.

5 K. K. | 7. srpna 2011 v 2:03 | Reagovat

Ahoj, náhodou jsme narazila na tvé stránky... A nevím, jstl to víš, ale pro tvoje dobro, když o to jevíš zájem. Na te fotce, co máš u odstavce o zázračném obr. z pověsti, není ten obraz. Salvátor je jiný :)

6 lenny lenny | Web | 10. srpna 2011 v 0:18 | Reagovat

[5]: já vím že tohle není Salvátor, proto se ta fotka jmenuje "boční oltář" :) není to ilustrace k odstavci o Slavátorovi, ale k větě o tom, že tam někde jsou obrazy od Jeneweina a já nevím, které to jsou - možná je tohle jeden z nich, možná ne...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.