návštěva rodičů; houby, maliny a palačinky

11. července 2009 v 13:18 | lenicka |  deníček
Od začátku prázdnin se nic moc zajímavého nedělo. Jsem doma, když prší, tak si čtu a píšu výpisky z knížek, abych si pěkně systematicky shromáždila podklady ke státnicím, když je hezky, tak jdu něco dělat na zahrádku, občas kvůli něčemu do města, občas uvařím...

Na zahrádce jsem vyplela jeden záhonek a zasela jsem tam patizon, roketu, ředkvičky a ledový salát. Hrozně se bojím, že mi slimáci ten malý patizonek sežerou, tak ho chráním, jak jen to jde, a zatím se drží. Posekala jsem trávník, pořezala bezové větve, které se mi od jara pořád ještě válí po zahrádce, plela jsem jahody a sklidila jsem česnek. Rajčata, která jsem tento rok musela kupovat, a po zasazení je hned zdecimaly kroupy, už asi nevyrostou. Ale za tu úrodu česneku jsem moc ráda. Ještě kdyby mi sousedi neobstřikovali plot Roundapem, to by bylo super. :(((
V religionistice jsem začala od začátku, věnuju se teoretickým základům podle Štampachova Přehledu religionistiky. Tedy otázkám č. 1 (religionistika jako věda), 2 (definice náboženství), 20 (ateismus a agnosticismus), 22 (typologie náboženství), 27 (teorie vzniku a vývoje náboženství). Mimo toho obsahuje knížka i stručný úvod do jednotlivých náboženství s odkazy na literaturu, takže je to prostě něco, od čeho se člověk může odpíchnout. Dočítám revue Souvislosti, které jsou zaměřené na obraz stromu v kultuře a náboženství, tedy něco k mé specializaci, a když mám chuť, čtu si po kouskách drsnou Limonovu románovou autobiografii To jsem já, Edáček. Jo a ještě někdy před spaním si čtu staré čínské básničky.
Na konci minulého týdne jsem se musela vrhnout na nepořádek, který se nám nashromáždil v bytě, když jsem se na jaře úklidu nějak nevěnovala. Nejdřív jsem konečně donatírala bílou barvou stěnu kolem okna v obýváku. S Lubošem jsme dotáhli z garáže knihovničku BILLY z IKEA a smontovali jsme ji. Potom jsem vygruntovala oba obývací pokoje, umyla zem a dala všechno do pořádku, protože v neděli měli přijet na návštěvu moji rodiče.
Rodiče jeli nejdřív do Rokytnice v Orlických horách k našim příbuzným, a teprve odtud jeli v neděli k nám do Pardubic. Přijeli až večer a přivezli s sebou košík plný hub - muchomůrek růžovek, lišek a babek. Tak jsme nejdřív ze všeho čistili a pražili houby a až v devět večer jsme vyrazili do hospody, tentokrát do kavárny Evropa. Naštěstí nezavírali v deset, ale nechali nás tam až do jedenácti.
V pondělí ráno jsem vstávala nějak nezvykle brzo, protože jsem byla přesvědčená, že už je osm a že musíme vstávat a něco dělat. Když jsem byla asi potřetí budit Luboše, tak mi oznámil, že teprve teď je osm a já tam vyšiluju už někdy od sedmi. No nic, aspoň jsme s mamkou nachystaly na oběd, Luboš s taťkem přidělali ke zdi tu krásnou novou knihovničku a po desáté jsme mohli vyrazit na výlet. Chtěla jsem rodičům ukázat přírodu kolem Labe, tak jsme šli kolem koupaliště a kolem mrtvých ramen Labe do Kunětic. Bylo krásné počasí, obilí zlátlo, ale zato Labe bylo ošklivě červené, jako by vyplavilo nějaké červeně zabarvené pole nebo co.
V Kuněticích jsme se zastavili v hospodě U Přívozu, kde jsme si dali pivo a "řecký salát". Nechci pomlouvat, protože ten salát nebyl špatný, ale řecký teda nebyl. Do řeckého patří víc okurky, žádná paprika, řecký feta sýr (nebo aspoň něco podobného, třeba balkán, ale v tomto byly kostičky nějakého uzeného eidamu), a taky červená cibule. Tohle byl základ od šopáku s divným uzeným eidamem. Ale přišel k chuti, takže jsme nakonec byli spokojení.
Nazpátek jsme šli po silnici do Počápel, pak kolem soutoku Labe a Loučné (na fotce je vidět, jak se zelená Loučná stéká s červeným Labe), přes "Úzké" a kolem Haldy. Mysleli jsme, že to bude tak 12 km, ale bylo to asi 15. Chudák taťka si udělal puchýře a já jsem si opět spálila nos. Ale byl to pěkný výlet.
Na oběd jsme měli pošírované kuře se zeleninou a estragonovou smetanovou omáčkou, což je můj oblíbený recept, ale rodiče to neznali, tak jsem musela mamku chvilku přemlouvat, že vařené kuře může být taky dobré - a bylo, všem chutnalo.
Navečer jsme se sbalili a já jsem využila rodiče jako taxi do Babic (neboli k Brnu). Když jsme vyjížděli, tak bylo zataženo, a místy i pršelo, ale někde u Letovic zpod mraků vysvitlo slunko. Bylo to kouzelné, protože už bylo dost pozdě a to slunko svítilo skoro vodorovně pod těmi mraky. Teda kouzelné to bylo pro mě, ale taťka, který řídil, byl rád, že nejedeme proti té záři, ale na východ.
Večer jsem se po dlouhé době přivítala s mou milovanou kočičkou, a pak jsem si prohlížela ty staré zahrádkáře od dědy, které mi mezitím rodiče přivezli. Našla jsem tam zajímavé věci, jsou tam články o bylinkách a o zajímavých odrůdách zeleniny a ovoce. Já jsem přitom dostala chuť pěstovat arónii (něco jako černý jeřáb). No uvidím.
V úterý měli rodiče dovolenou, tak jsme dělali na jejich obrovské zahradě - sbírala jsem maliny (bylo jich 2 litrové kyblíčky), vázali jsme hrášek, taťka sekal trávu, tak jsme ji hrabaly, mamka sbírala jostu, kterou jsme večer zavařovaly atd. Ve středu jsem si odskočila do Brna na plánovanou návštěvu zubaře, která proběhla skvěle a mile, mám krásnou novou malou bílou plombičku vpravo nahoře a můžu být zase půl roku klidná. Odpoledne jsme šli zase na zahradu, tentokrát tam byla i sestřička, nasbírali jsme rybíz a srstky a další jostu a večer jsme to všechno zpracovali. Sestřička nás podarovala jostovou zmrzlinou, kterou dělala nedávno, a udělala novou z rybízu.
Ve čtvrtek jsem si udělala pěknou procházku na Býčí skálu, ale o tom zase jindy. Vlakem jsem se vrátila domů. V pátek jsem potřebovala trochu odpočinku, a zase se pomalu vrhám na zahrádku, učení, praní, žehlení atd. Dneska jsem měla být v Chuchli, ale výjimečně jsem odmítla. Za trest... no to ne, prostě proto, že jsem pro Luboše nezajistila jídlo na cestu, jsem musela dneska vstávat v sedm a smažit palačinky. A teď musím do města koupit sprej na vosy a zbavit se vosího hnízda, které mám na zahrádce na úplně nevhodném místě. Tak.

Zdraví pojídačka zmrzliny a ničitelka vos
lenicka
 


Komentáře

1 Ice Ice | Web | 11. července 2009 v 20:17 | Reagovat

No tedy, připadám si jako lenoch. (Což stejně asi jsem. :o)) Když vidím, kolik jsi toho za poslední dobu stihla, udělala a viděla, musím se pokárat.
Obdivuju tě, že zvládáš domácnost včetně vaření, péče o zahrádku a úklidu, učíš se a pořád máš tak dobrou náladu. Z jídel, co jsi popsala, se mi začaly sbíhat sliny v puse. :o)
Mám pravdu, že Labe teče i Hradcem Králové? Dívali jsme se na něj z autobusu a taky si říkali, že má ošklivou barvu. Asi je tam nějaká červená hlína nebo co...
Teď si jdu najít, jak vypadá roketa. Nikdy jsem o takové zelenině neslyšela. :o)

2 Eva* Eva* | Web | 12. července 2009 v 11:07 | Reagovat

Ahoj Leničko, ty jsi ale dříč. Proti těm slimákům je prý dobrý rozdrobit vaječnou skořápku kolem něčeho, co chceš uchránit.
Za tu hrubku se moc stydím, psala jsem nějak automaticky.
Je pravda, že občas se mi nějaká do textu vloudí. :-(
Přeju krásnou neděli. ☼

3 Gilnar Gilnar | E-mail | Web | 12. července 2009 v 11:20 | Reagovat

Hezký den přeju.
Děkuju za komentář na blogu.

4 Ice Ice | Web | 13. července 2009 v 12:05 | Reagovat

Ahoj Leni, na roketu jsem se podívala, takže jsem zase o něco vzdělanější. :o) V zahrádkářství a rostlinkách se popravdě moc nevyznám, ale fascinuje mě, že třeba ty ano.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.