strom štědrý, nepřátelský, moudrý a posvátný

22. července 2009 v 22:16 | lenicka |  eko-religiozita
Revue Souvislosti č. 04/2005 se systematicky věnuje tématu strom. Čím je pro lidi strom, jaký má strom symbolický význam v kultuře a náboženství? Na tyto a další otázky se pokouší odpovídat různí autoři v sedmi článcích.

První z nich napsal Dalibor Antalík (docent Ústavu filosofie a religionistiky FF UK). Pojednává o významu stromu pro obyvatele starověké Mezopotámie a Syropalestiny. Důležité je, že v této oblasti rostou stromy jen vzácně, poskytují ovoce a umožňují dál kultivovat krajinu. V mytologii existují stromy dávající život, nesmrtelnost a hojnost, a stromy poskytující vědění a poznání. V biblické i mezopotamské tradici člověk pojedl ze stromu poznání, a skutečně poznání získal. Nikdy ale nepojedl ze stromu života, touha po nesmrtelnosti zůstává nenaplněná. Tyto stromy stráží mýtické bytosti nebo jsou umístěné v nedosaži- telném rozměru existence. Podle Antalíka tyto mytologie říkají, že hodnoty, po kterých člověk touží, jsou sice nedosažitelné, ale ne neskutečné.
Druhý článek o stromech v Egyptě napsal Jiří Janák (odborný asistent v Českém egyptologickém ústavu FF UK). Také v Egyptě je stromů málo a lidé si zvlášť cení stromů, které dávají ovoce. Nejběžnější strom, sykomora, byl kulticky spojován s vycházejícím sluncem, a tedy s Re-Harachtejem, dále s Nut, Eset, Hathor, hojností i posmrtným životem. S tím byl spojován i Usirův strom - vrba. Persea (avokádo) byla spojována se slunečním kultem bohů Re, Hora ad. Stromy v Egyptě byly tedy úzce propojeny s kultem jednotlivých bohů.
Třetí článek o indické tradici napsal Martin Hříbek (odborný asistent Ústavu jižní a centrální Asie FF UK). Strom je v Indii viděn jako místo, kde je blíž k bohům nebo osvícení. Stromy tu plní přání, ale jsou i citlivé a samy vyžadují určité jednání nebo náklonnost krásných dívek. V mytologii existují hodní duchové stromů jakšové a také bohyně krásy pralesa Aranjání. Stromy bilva a níma jsou přímo spojené s kultem boha Šivy.
Další článek od Michala Kováře (asistent na Ústavu jazykovědy FF MU) pojednává o stromech ve finské tradici. Zde vládli divokému lesu a šelmám démoni, jako Tapio a Hiisi. Lovci a pastevci jim přinášeli oběti a uctívali je. Hraniční stromy připomínaly, kde je prostor pro démony, mrtvé, a kde pro živého člověka. Stromy vysazené u dvora byly obydlené skřítky hospodáříčky a byly spojené s prosperitou celého rodu. Proto se těšily zvláštní ochraně.
Článek Daniela Samka (bibliograf, překladatel z irštiny a welštiny) Strom jako bytost, strom jako záštita světa přibližuje gaelskou tradici starého Irska. Připomíná různé motivy z irské literatury: hierarchické třídění stromů, proměnu stromů ve válečníky, pět posvátných stromů Irska, hraniční a sněmovní stromy atd. Popírá vžitou představu, že křesťané po svém příchodu masivně káceli irské háje. Dokládá, že také křesťané (např. sv. Kolumba) měli ke stromům vřelý vztah, a že lesy byly mýceny už od počátku osídlení Irska, třeba za účelem vytvoření sněmovních plání.
Jiří Starý (odborný asistent na Ústavu germánských studií FF UK) se zabývá severskou mytologií. Podle Tacita staří Germáni uctívali své bohy zvl. v posvátných hájích. Neuctívali stromy, jak by se mohlo zdát, ale bohy nebo duchy, kteří tyto háje obývali. Důležitým motivem je stvoření prvních lidí ze dřeva. Člověk je na mnoha místech přirovnáván ke stromu, válečník konkrétně k jasanu. Člověk stejně jako strom roste, vyvíjí se, stárne a umírá, aby přenechal své místo dalším generacím. Člověk i strom žijí uvnitř kolektivu rodu, život osamělého stromu nebo člověka nemá smysl, osamělý člověk nemá kde hledat pomoc a ochranu. Nejhorší je být zbaven příbuzných, potom je člověk sám jako osika v lese, jako kmen bez větví a výhonků...
Také v severské kosmogonii hrál významnou úlohu strom - jasan Yggdrasil. Kosmos je viděn jako celek, živoucí jednota, strom je mírou světa co do jeho rozprostraněnosti. Severský jazyk neznal sloveso být (esse - neměnné bytí), pouze žít (proměňovat se). Posvátné stromy byly obrazem Yggdrasilu, u kterého se scházejí bohové, který je posvátným místem pro bohy. Na tomto pravzoru všech stromů byla provedena vzorová/ideální oběť - Ódinova sebevražda. U obětních stromů stejně jako u Yggdrasilu se nacházel pramen, ve kterém žijí Norny, které určují osudy lidí a všeho živého, tedy i bohů a Yggdrasilu.
A nejzajímavější článeček nakonec. matematik a informatik Jaroslav Nešetřil v něm zkoumá, "proč je pojem stromu tak efektivní". Důvodů je několik, a někdy si zdánlivě odporují. Tedy: protože stromy známe - pro strom je typické větvení, a větvící se struktury nám pomáhají orientovat se v abstraktním chaosu. Podle Königova pravidla se může každý strom nekonečně větvit. Zajímavější je asi zjištění, že současná abstraktní matematika se vyjadřuje právě pomocí těchto konkrétních termínů. Ve stromové struktury se také často rozrůstají fraktály. Dále: stromy jsou jednoduché. Lze je identifikovat racionalizací jejich zjednodušeného zápisu. A zároveň jsou složité. Arthur Cayley objevil skutečnost, že počet stromů zkonstruovaných z n bodů, roste rychleji, než by bylo na první pohled zřejmé. Dodnes se nikomu nepodařilo dodat jednoznačné ověření této hypotézy. Za čtvrté: strom je ideál, je klíčovým předmětem mnohých obrazů i matematických analýz, zvl. v algebraické topologii. Za páté: strom je míra věcí. Ve své ideální formě představuje hierarchickou strukturu. V kontextu matematické optimalizace nebo v teorii pravděpodobnosti vystupuje jako minimální nebo maximální struktura. Jako míra věcí vystupuje strom i ve formě Kristova kříže.
Strom jako pojem je hluboce zakořeněný v našem myšlení. Uvedené příklady vypovídají o tom, jak je "strom" nesmírně variabilní a univerzální symbol.

Prameny:
Antalík, Dalibor. 2005. "Strom jako symbol božského života a vědění ve starověké Mezopotámii a Syropalestině." Souvislosti 04/2005, 130-138
Janák, Jiří. 2005. "Stromy hojnosti, vzkříšení a věčnosti. (Sykomora, persea a vrba ve starém Egyptě)." Souvislosti 04/2005, 140-143
Hříbek, Martin. 2005. "Strom užitečný, citlivý a uctívaný. (Několik příkladů z indické tradice.)" Souvislosti 04/2005, 144-147
Kovář, Michal. 2005. "Toho stromu poslušen buď..." (Uctívání stromů ve starém Finsku.) Souvislosti 04/2005, 148-154
Samek, Daniel. 2005. "Strom jako bytost, strom jako záštita světa. (Gaelská tradice starého Irska.)" Souvislosti 04/2005, 155-167
Starý, Jiří. 2005. "Stromy a lidé. (Severská kosmologie a antropologie.)" Souvislosti 04/2005, 168-182
Nešetřil, Jaroslav. 2005. "Strom jako matematická struktura - i v umění." Souvislosti 04/2005, 183-192

Odkazy na obrázky a články k tématu:
The World Tree (novopohanský pohled)
 


Komentáře

1 Miky Miky | Web | 23. července 2009 v 14:13 | Reagovat

Super článek ,díky.

2 Jana Jana | Web | 24. července 2009 v 14:40 | Reagovat

Lení,tak už jsem si zjistila,že stahování obrázků z internetu v Česku zatím není právně postižitelné.A vzhledem k tomu,že jsem napsala,že vítám na svém blogu všechny lidi,co přicházejí v dobrém,tak tě prosím,abys mé stránky už nenavštěvovala.Tvoje číslo:nat.1 kve.cz u mne už bylo dnes třikrát na janalace a třikrát na Lamile.Vzhledem k tvé antipatii vůči mne dost častá návštěvnost.Tak prosím respektuj moje přání a ke mne už nechoď. Děkuji

3 ViK ViK | 26. července 2009 v 11:35 | Reagovat

Zajímavý článek :o)
Napadla mne takováhle věc: když člověk pátrá po svých předcích, sestavuje rodokmen, který má stromovou strukturu, s jednotlivými větvemi (matčina strana, otcova atd.) a zjistí tak, kam až sahají jeho kořeny :o)

4 leni leni | 27. července 2009 v 18:50 | Reagovat

Miky: díky
Vik: o tom tam taky něco psali. Prý už staří Germáni mluvili o ratolestech potomků a rodo-kmenu

5 Denaille nebo Estel...vyber si :p Denaille nebo Estel...vyber si :p | Web | 1. ledna 2011 v 16:08 | Reagovat

Zajímavé názory. Hodně se mi líbilo spracování témata stromu ve filmu Fontána. Myšlenka, že když Eva a Adam jedli ze stromu Poznání v ráji, strom Života Bůh někam ukryl a ve filmu byl umístěn někde v Americe, už přesně nevím kde. Jestli u Inků, Aztéků nebo Mayů...

6 dolli dolli | Web | 27. září 2016 v 16:04 | Reagovat

online pujcka pred výplatou dobříš :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.