goistická svatba a ronovská pouť

20. srpna 2009 v 16:59 | lenicka |  deníček
V noci z pátku 7. na sobotu 8. srpna jsme se vrátili ze Šumavy. Pokud někoho zajímá, proč jsme jeli v noci a ne až v sobotu, tak tím důvodem byla svatba našeho kamaráda-goisty Aleše s Dorotkou v Pardubicích. V sobotu dopoledne jsem se zcivilizovali, oblíkli do svátečního, vzali svatební dar (v Dobré čajovně jsem koupila čajovou konvičku s dvěma kalíšky světlé barvy) a spěchali na pardubickou radnici.

Vzala jsem si na sebe moje bývalé svatební střevíčky a hned po několika metrech jsem začala litovat, že jsem si nevzala něco na přezutí... Ale došli jsme tam včas, ještě jsme nějakou dobu čekali. Kamarád Tukan ten čas využil k tomu, aby nějakému německému turistovi anglicky radil, jak vyměnit duši na kole. :)
Potom přijel i ženich a nevěsta a celý zástup se pohnul do radničních chodeb. Ještě nějaký čas zabraly formality a podepisování dokumentů a potom už přišel samotný obřad. Nás dva, kteří jsme zatím zažili pouze svatbu v kostele, docela překvapilo, jak rychle všechno proběhlo. Svatební pochod, proslov pana oddávajícího (několik citátů od Johna Lennona), nějaké otázky, ano, ano, svatba uzavřená, gratulace, líbání. Ale jo, bylo to pěkné a my jsme si zase zavzpomínali...
Při vycházení z radnice byli novomanželům naházeny na chodník drobné mince a oni je museli pod rýžovou palbou sbírat. Prý nějaký polský svatební zvyk (neřekla jsem, že Dorotka a její rodina jsou Poláci?). Potom ještě společné focení na schodech radnice a průvod, už neformálně a neuspořádaně, přešel Pernštýnské náměstí ke kavárně Evropa, kde se konala svatební hostina. Další proslov měl pan majitel, potom jsme zvedly sklenky a připili na novomanžele, Poláci zapěli písně podobné našemu "živijó", Tukan nám nalil polívku (přistavili celé mísy, takže si každý mohl dát podle chuti), snědli jsme svíčkovou a dort...
Aleš nás pověřil, abychom sezvali všechny známé goisty, tak jsme zašli domů a přes FB jsme kontaktovali Anču z Hradce a Sakeuse. Já jsem se převlíkla do pohodlnějšího oblečení a obutí, vzali jsme sadu go a znovu vyrazili do Evropy. My - goisti jsme od té doby hráli a hráli, občas i jedli ze studeného bufetu nebo nějaké sladkosti a vydatně to zapíjeli. Loski to zapíjel nejvydatněji, nějak mu totiž zachutnalo Cuba Libre a tak docela rychle vyprázdnil nejmíň 10 sklenic. Vypadal, jako že je úplně namol, ale to byla jenom nějaká jeho finta, protože i když jsem ho střízlivého porazila s 3H, tak tady opilému jsem mu v rovné vůbec nestačila.
Když mě porážel a porážel a i další lidi okolo byli čím dál opilejší (jeden z nich na mě nějak přepadl, ale ostatní byli v pohodě), tak jsem si začala říkat, co tam vlastně dělám, tak nechutně střízlivá a šíleně unavená. Ale pak jsem se zase otřepala, koukala jsem na Poláky, jak pěkně tancují (ještě jsem neřekla, že Aleš a Dorotka mají výborný vkus na výběr hudby - moc se mi ty písničky líbily) a bavila jsem se. Přišel i Milan, kterému už skončila práce v čajovně, tak jsem aspoň s tou střízlivostí a sháněním něčeho bezmasého k snědku nebyla sama. Dali jsme si banány z ovocné mísy. :)
Někdy o půlnoci zatančili novomanželé vysoce umělecký šíleně pomalý tanec, který měl asi něco důležitého vyjadřovat, ale my jsme na tance analfabeti, tak jsme mohli jenom konstatovat, že se jim to povedlo a že se nám to moc líbilo. Ještě další 3 hodiny jsme hráli, pili, koukali na tančící Poláky a přemáhali únavu, ale ve 3 hodiny jsme se zvedli, rozloučili a odešli, i s Tukanem, který u nás měl přespat, domů.
Já jsem byla tak podivně unavená, že jsem se ráno budila a nemohla jsem dál spát. Někdy před jedenáctou jsem vyprovodila Tukana a pak jsem uvařila něco rychlého k obědu. Z té únavy jsem se vzpamatovávala ještě celý týden. Musela jsem ale vyprat trička propocená na Šumavě, trochu jsem dělala na zahrádce, trochu jsem se učila, občas jsem něco uvařila... Další víkend nás čekala další důležitá událost: pouť v Ronově.
Když mluvím o pouti, tak si prosím nepředstavujte žádný zástup zbožných poutníků, ale kolotoče, cukrovou vatu, kravál a domácí žranici. My na kolotoče nějak nejsme, tak jsme se tam jenom procházeli, koukali, doma jedli a jedli a tak. V sobotu večer, když se setmělo, jsme si udělali pěknou procházku až ke kulturáku. Naproti nám chodili lidi, kteří šli tančit ještě kousek dál na parket, ale my šli zase proti proudu a spát. V neděli v 11 hodin byla mše, kterou jsme si nechtěli nechat ujít, protože ji nevedl místní starý/svérázný farář a hlavně: byla v krásném ronovském kostele, který je kvůli opravám už spoustu roků zavřený (normálně mše probíhají v kapli na faře). Kostel byl plný, mše normální (což je tady velké plus). Ani to lešení, které se válí za lavicemi, moc nevadilo.
Po mši jsme se setkali s několika známými, třeba s Jardou a Hankou - konečně jsme viděli jejich dětičky, s Karlem a Pepou a Sváťou atd. Luboš koupil perník a turecký med a kokosový suk, ale (opět) mi nevystřelil růži. Prý co bych s ní dělala... Po obědě ještě přijeli na návštěvu Lubošovi příbuzní, ke mně na návštěvu přišla moje známá černá kočička, posbírali jsme si jabka a ostružiny, a cestou domů jsme ulovili jednu kešku. Super neděle (jenom kdybych nebyla tak hrozně přejezená...).

Obrázky z (už velmi dlouho) opravovaného kostela a pouti:

Kostel sv.Vavřince: původně asi románský, v pol. 19. st. byl zbourán a na jeho místě postavený nový v pseudobarokním slohu. Fresky na stropě kostela maloval Jaroslav Major - prý se jedná o kopie originálů italských malířů Frankassiniho a Grandiho z chrámu sv. Vavřince za hradbami v Římě (basilica di San Lorenzo fuori le Mura), ale podle fotek se mi to moc podobné nezdá...
 


Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 21. srpna 2009 v 11:57 | Reagovat

Tak to byla asi moc hezká svatba..
Obrázky z kostela a pouti jsou taky pěkný. :-)

P.S. Žádné těhotenství není stejné, to je pravda  
Jenže já bych to brala, tak třeba do 6-7 měsíce. Pak už mi přijde absurdní, že to žena nepozná.  

2 Smilesy Smilesy | Web | 28. srpna 2009 v 11:23 | Reagovat

Na pouti jsem byla minulý rok...
Šli jsme na jednu atrakci, fuj, už bych tam nikdy nešla... hrůza.:D Koupila jsem si tam medovou svíčku v podobě kolie.:D Mám ji tady v poličce. Ale jinak na poutě moc nejsem, plno lidí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.