církve a sekty

15. ledna 2010 v 22:06 | lenicka |  teorie
otázka č. A 18


Starší chápání pojmu "sekta" (Heller, Mrázek)
  • pro sektu je důležitá osobnost iniciátora
  • sekta nechce vzrůstat, chce zůstat malou skupinou v opozici ke světu
  • charakteristická je výlučnost, sebevědomí, zvláštní měřítka pravověrnosti
  • spekulativní sekta: odhaluje ve většinové společnosti/církvi odchylku od správného jednání/učení, vlastní výklad učení
  • moralistická sekta: vede k lepšímu pochopení Božích přikázání v oblasti morálky (čisté/nečisté), než jaké má většinová církev

Terminologie
  • sekta (z latiny: secta) - teologický výraz, negativně chápané
  • hereze (z řečtiny: hairesis/αίρεσις) - vydělené z celku (opomíjí celek)
  • sequi = následovat, secare = odsekávat - okruh násleovníků, oddělený od celku
  • slovo užíváno pro: oddelěné části náboženství (zvl. v křesťanství), nová náboženská hnutí, uzavřené náboženské společnosti a skupiny, opak "církve" (alternativní uskupení zavedené náboženské společnosti), destruktivní kulty, náboženský extrémismus atd.
  • ne všechny "sekty" jsou nebezpečné - někdy jde naopak o minoritní skupiny utlačované většinou, konkurenční většinovým skupinám atd.

Vymezení pojmu sekta a církev u různých vědců

1) Max Weber
  • vymezil ideální typ "sekta", který používal jako taxon, tedy měřítko srovnání
  • sektu vymezoval vůči tomuto taxonu a v opozici k "církvi"
  • sektu charakterizuje podle aspektu členství
  • církev = inkluzivní skupina založená na tradici a předávání členství prostřednictvím svátostí
  • sekta = exkluzivní sociální skupina, která si členy vybírá a tento výběr omezuje určitými kritérii; vymezuje se tak vůči okolní společnosti

2) Ernst Troelsch
  • hlavní rys sekty je její marginální pozice vůči společnosti
  • sekta je malá skupina, která se nachází v opozici vůči většinové společnosti, a realizuje svoje vlastní etické ideály
  • v důsledku toho je exkluzivistická (v tomto navazuje na Webera)

3) Richard Niebuhr
  • zvolil vývojové hledisko
  • téměř každé náboženské společenství je v první generaci sektou, později se transformuje do podoby církve
  • sekta = nestabilní, radikální organizace, která odmítá společnost a její hodnoty
  • vznik a vývoj sekty považoval za záležitost třídního nebo sociálního konfliktu
  • sekty poskytují zázemí pro sociálně slabší jedince; někteří z nich se ale díky vnitrosvětské askezi stanou postupně ekonomicky úspěšnými
  • když se zlepší jejich sociální postavení, přestane pro ně být členství v sektě zajímavé a snaží se integrovat zpět do společnosti přechodem k církevní organizaci
  • část členů přechod odmítá a zakládá novou, opět radikální sektu

4) Milton J. Ynger
  • navázal na Troelschovu klasifikaci, ale přidal další kritéria klasifikace
  • sektu charakterizuje podle tří hlavních kritérií: míra inkluzivity, míra akceptace nebo odmítání hodnot společnosti a míra profesionalizace a byrokratizace personálu
  • náboženské organizace dělí do sedmi kategorií: univerzální institucializovaná církev, univerzální rozptýlená církev, eklésie, denominace, etablovaná sekta, sekta a kult
  • sektu popisuje podobně jako Troelsch jako krátkodobě existující, exkluzivistickou, konfliktní náboženskou skupinu, která se izoluje od společnosti a odmítá všeobecně uznávané hodnoty
  • podle míry, s jakou odmítá společnost, dělí tuto kategorii na další tři podkategorie:
    a) akceptační sekta, která se dostává do konfliktu nechtěně díky své vlastní odlišnosti
    b) agresivní sekta, které vadí to, že její hodnoty nejsou uznávané, a proto má konfliktní postavení
    c) odmítavá sekta, která zcela odmítá společnost, uznává pouze vlastní etiku a praktiky, izoluje se a volí útěk od světa
  • etablovaná sekta je přechodem mezi sektou a denominací; oproti sektě se více přizpůsobuje okolní společnosti, ale není tolerantní jako denominace
  • pojem chápal dynamicky - jednotlivá náboženská společenství se mohou vyvíjet a měnit svoje postavení a zařazení do této klasifikace

5) Rodney Stark a William Bainbridge
  • vycházejí z kritiky ideálního typu Maxe Webera
  • kritizují také vícečetné typologie, protože obsahují nebezpečí, že některé zkoumané organizace mohou mít nebo nemít jen část rysů a může nastat problém s jejich zařazením
  • vycházejí z jediného hlediska: míry napětí mezi náboženskou organizací a většinovou společností; toto hledisko pojímají v kontextu vývoje náboženské skupiny
  • definují typ "náboženské hnutí" (snaží se vyvolat nebo zabránit vyvolání určité společenské změny) a oproti němu typ "náboženská instituce" (na sociální změnu se adaptovala a potvrzuje ji)
  • náboženské organizace se pohybují na škále od sekty po církev, přičemž sekta je v konfliktu se společností a církev je etablovaná
  • sektu chápou jako deviantní skupinu, která se zcela odchýlila od převládajících norem
  • odlišují sektu a kult, kdy je důležité hledisko jejich vzniku: sekta vznikla odštěpením od jiné náboženské skupiny, kult je inovativní

6) Ivan Štampach
  • nedefinuje "sektu", ale "sektářské znaky"
  • skupině, ve které se tyto znaky vyskytují ve větší míře a intenzitě, můžeme potom říkat "sekta"
  • některé z těchto znaků lze nalézt i u organizací, které jsou všeobecně chápané jako církev - můžeme tedy říct, že ani podrobné vyjmenování znaků nám nepomůže určit, jestli je skupina "sektou"

Sektářské znaky (podle Štampacha)
  • vystupňované autoritářství (deviace autority)
  • fanatismus (horlivost, emocionálně nabité přilnutí k jednomu náboženství, spojené s nenávistí a nesnášenlivost k jinak smýšlejícím)
  • extrémismus
  • fundamentalismus (doslovné chápání posvátného textu, černo-bílé vidění světa) = uplatňování hypertrofované autority v otázce posvátných textů a jejich výkladu
  • uzavřenost (mentální nebo fyzická; selekce informací)
  • neposkytování informací o struktuře společnosti, věrouce...
  • centralismus (nesamostatnost podřízených jednotek, nedemokratičnost)
  • přísná disciplína (autorita rozhoduje o detailech života členů, posuzuje a kontroluje jejich chování)
  • destruktivní prvky (např. prvky ohrožující zdraví - přísná askeze, zákaz transfúze krve apod.)

Deviace autority, autorita a moc
  • autorita noetická (kognitivní) - v oblasti poznání, autorita znalce, uplatňuje se např. při výkladu posvátného textu, dogmat, "pravdy"
  • autorita deontická - v oblasti jednání, autorita velitele
  • autorita se obrací na svobodný protějšek X moc omezuje svobodu
  • autorita a moc by měly zůstat odděleny, jinak hrozí degenerace/hypertrofie autority
  • deviace autority v sektě:
a) splývání deontické a noetické autority (má kompetence pro všechno)
b) deviace autority v moc (uplatňování nátlaku)

Sektářské tendence
  • žádné náboženství není pouze mírumilovné, nebo pouze násilné
  • ve vývoji téměř všech náboženských společenství se vyskytují období, ve kterých je větší míra sektářství (zvl. v raných etapách - snaha o sebe-vymezení, odlišení; nebo v době ohrožení - uzavřenost, utajení, posilování autority)
  • sektářské tendence jsou posilované sekularizací a xenofobií společnosti

Sektářské prvky v křesťanství
  • biblický fundamentalismus (zvl. u protestantů, Svědkové Jehovovi)
  • autoritářství, centralizace a fundamentalismus zaměřený na druhotné prameny (zvl. u katolíků)
  • u některých proudů uzařenost, nebezpečí pro duševní zdraví...

Zákony
  • zákon 449/2001 Sb. § 5 - náboženské uskupení nesmí být v rozporu s právními předpisy; nesmí ohrožovat práva občanů, stát, demokracii; nesmí být v rozporu s mravností, veřejným pořádkem, veřejným zdravím, principy lidskosti; nesmí podněcovat nenávist, popírat osobní svobodu, vytvářet závislost, omezovat psychický vývoj dětí; nesmí utajovat učení ani organizaci

Anti-kultovní hnutí
  • Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí: odborníci, pořádání konferencí, poradenství, vydávání publikací, čas. Dingir, pedagogická činnost
  • první organizace tohoto druhu byly křesťanské (FREECOG, CAN)
  • první odborná práce: The New Vigilantes: Deprogrammers, Anti-Cultists and the New Religions od Davida G. Bromleyho a Ansona Shupeho
  • náboženský přístup: považují "sekty" za dílo Satana
  • sekulárně-racionalistický přístup: zdůrazňuje psychickou manipulaci a újmu, kterou "sekty" přivozují svým členům
  • Steven Hassan: "výstupní poradenství" (deprogramování)

Příklady "sekt"
  • Svatyně lidu: uzavřenost, autorita, manipulace, podezření na různá zneužívání, nejtragičtější případ (913 lidí otráveno nebo zastřeleno)
  • Společenství ducha svatého pro sjednocení světového křesťanství (Moonisté): mentální manipulace, mocenské ambice, kult osobnosti zakladatele
  • Rodina (David Berg): izolace, utajení, ohrožení mravní výchovy dětí
  • Svědkové Jehovovi: centrální řízení, přísná disciplína, ohrožení zdraví (zákaz transfúze krve), milerianismus, obtěžování lidí jako způsob misie
  • ISKCON (Haré Kršna): uctívání osoby zakladatele, fundamentalismus, přísná životospráva, oddělenost od světa

Prameny:
Barrett, David. 1998. Sekty, kulty, alternativní náboženství. Praha: Ivo Železný
Heller, Jan; Mrázek, Milan. 1988. Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženství. Praha: Kalich
Lužný, Dušan. 1996. Antikultovní hnutí. Otázka nebezpečnosti nových náboženských hnutí a metody akademického studia náboženství. In: Religio 1/1996
Štampach, Ivan O. 2008. Přehled religionistiky. Praha: Portál
Václavík, David. Typologie a taxonomie nových náboženských hnutí. (dis. práce) Dostupné na: https://is.muni.cz/auth/th/19286/ff_d/text.pdf
Vojtíšek, Zdeněk. Náboženství a sekty v ČR. (materiál určený pro MV ČR). http://www.vpsmvbrno.cz/osobni/jedlicka/sekty/sekty.html
předmět SEKT - Náboženské sektářství (doc. Štampach)
Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí. Online na: http://www.sekty.cz (obsahuje různé studie)
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 16. ledna 2010 v 12:27 | Reagovat

to je ale náhodička... právě o tom píšeš... odpověď najdeš u mne

2 pavel pavel | Web | 16. ledna 2010 v 12:34 | Reagovat

už na samém úvodu tvého článku všechny čtyři první body souhlasí...
je zvláštní, jak se taková sekta může tak snadno několika body charakterizovat...

3 Libor Libor | Web | 16. ledna 2010 v 14:42 | Reagovat

Pěkný přehled, Lenko.

4 pavel pavel | Web | 16. ledna 2010 v 14:44 | Reagovat

klikni v netu "Diesana"

5 Ice Ice | Web | 20. ledna 2010 v 17:24 | Reagovat

Jak si tak prohlížím tyhle naučné články, říkám si, že jsi vážně úžasná. :o)

6 Mírumilovné Křesťanství Mírumilovné Křesťanství | E-mail | 12. září 2010 v 10:31 | Reagovat

Křesťanství není mírumilovné náboženství, stejně jako Islám nebo Judaismus. Doporučuji se kouknou na vše, co udělali křesťané. Nebo vzít jejich svatou knihu Bibli a přečíst si třeba tyhle verše:

Příkaz k zabíjení nevěřících: Deuteronomium 13:7-10

Mojžíšovo vraždění dětí mužského pohlaví: Numeri 31:17-18

Vztah k ženám: Soudců 19:23-30

Mírumilovný Ježíš? : Matouš 10:33-36

Další věci z nového zákona: Lukáš 14:23, Lukáš 19:27

POPŘENÍ NUTNOSTI DODRŽOVÁNÍ DESATERA: Matouš 12:31-32

A tak dále

7 lenny lenny | Web | 13. září 2010 v 12:05 | Reagovat

[6]: Nějak nechápu, s čím se snažíš polemizovat. Já jsem snad nikde netvrdila, že křesťanství je mírumilovné nebo že žádný křesťan nikdy neudělal nic špatného. Co se mi snažíš dokázat těmi citacemi z Bible? Má to být příspěvek do nějaké diskuse, nebo jsi jenom plácl svůj názor, kam tě napadlo, aniž bys měl potřebu o tom dál diskutovat? (btw. kouknout se na vše, co udělali jednotliví křesťané, to snad ani není v moci jednoho člověka, ani kdyby se v životě nezabýval ničím jiným)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.