náboženství starých Slovanů

28. ledna 2010 v 23:25 | lenicka |  evropské pohanství
Otázka č. B 85


Slované
  • Indoevropané, jazykově nejbližší Baltům (balto-slovanská jednota se rozpadla v 5. st. př.l.)
  • etnogeneze proběhla mezi Vislou a Dněprem, v 6.-7. st. migrace do Pobaltí, Polabí, na východ a k Černému moři
  • ve střední Evropě doba předhradištní (do 600 n.l.), starohradištní (600-800), velkomoravská (800-950), mladohradištní (950-1200)
  • prameny: Prokopios z Kaisareie (pol. 6. st.), Ibn Fadlán (10. st.), kronika biskupa Thietmara z Merseburgu (poč. 11. st.), Adam Brémský (11. st.), Saxo Grammaticus (konec 12. st.), Kristiánova legenda, kroniky Jana Dlugosze (Polsko, 15. st.), Povest vremennych let (Rusko, 12. st.), Kosmova kronika (poč. 12. st.) ad.

Historické fáze náboženství
  • indoevropské základy, bez jednotné doktríny a mytologie
  • před 5. st.: archaická prostota - rodové kulty, animismus, úcta k pramenům, hájům, stromům a zvířatům, kult předků, kult ohně a slunce (íránská komponenta), pojetí země jako Matky (Mať syra zemlja) a jejího protikladu - Nebe
  • pandémonismus (víra v nadpřirozené bytosti nižšího řádu)
  • raně teistická fáze: antropomorfizace nebeských těles (Slunce, Měsíc, Zora)
  • teistická fáze (přechod od rodové ke kmenové organizaci, 6. st.): panteon bohů v čele se slunečním bohem
  • fáze henoteismu až monteismu: v době vzniku slovanských států, v čele panteonu válečný bůh (Perun) (možná pod vlivem křesťanství)

Panteon
  • nejstarší a nejvyšší bohové: Svarog (slunce, nebe), Perun (hrom), Veles (plodnost)
  • bohové mladší generace, původně lokální: Svarožic-Dažbog, Svantovít, Jarovit ad.
  • Perun: stejný jako indoevropští bohové-hromovládci (Indra, Zeus, Jupiter, Taranis, Donar, Perkunas); válečný bůh - důležitý v době expanze, velká socha v Kyjevě a v Novgorodu, atribut ohnivá sekera, dub, krvavé oběti
  • Svarožic-Dažbog-Radegast: původně bůh Ratarů, u západních Slovanů jako Radegast, u východních jako Dažbog
  • Veles (Volos): bůh stád, plodnosti a blahobytu, vládce mrtvých, symbolem je roh hojnosti nebo dobytčí rohy, někdy falický idol, za christianizace v roli čerta
  • Svantovít: kult na Rujaně, silný vládce, válečné i zemědělské božstvo, posvátný bílý kůň, roh hojnosti
  • Jarovit: silný, válečný bůh, síla jarní přírody, atribut kopí
  • Triglav: tři tváře - to značí velkou moc, nebo jde o vliv křesťanství
  • Živa: bohyní kultu plodnosti, životních sil a růstu (Polabští Slované), podobně Mokoš
  • démoni: duchové hor (horské víly), skal, podzemí (permoníci), vodní duchové (rusalky, vodník), démoni větru (větrnice), Baba Jaga, duchové ohně (raraši, plivníci, ohnivý muž, bludičky), démoni polí a lesů (polevoj, lesvik, divoženky), duchové střežící čas (polednice, klekánice), duchové osudu (sudičky), ochranní duchové (dědkové - duše předků, šotci, hospodáříčci), škodící démoni (můry, vlkodlaci, upíři)

Kult
  • obřady pod širým nebem, na horách, u pramenů, stromů
  • obětní kameny, oplocené posvátné háje, kruhová obětiště, dřevěné chrámy (např. v Retře, na Rujaně, Volin, Štětín, Gross Raden, Mikulčice)
  • žrecové: kněžská funkce, věštění, péče o kalendář, v době christianizace udržovali pohanství
  • u velkých chrámů hierarchie kněží v čele s veleknězem + pomocný personál
  • dále čarodějové (volchovi), vědmy, hadačky...
  • přinášení obětí stromům (dub) (zvířata), démonům (jídlo), bohům (zvířata, lidi); základová stavební oběť
  • víra v nesmrtelnou duši (může být v podobě stínu nebo ptáka), po smrti v ráji
  • pohřeb: nejčastěji kremace
  • antropogonie: člověk vznikl z potu boha (jeho údělem je práce), nebo má duši od boha a tělo od satana (vliv křesťanství), nebo z hlíny, kterou na zem vrhnul bůh Rod
  • svátky: jarní rovnodennost (vynášení smrti), pálení čarodějnic, letní slunovrat (ohně, očistné koupele, erotické hry, dožínky), zimní slunovrat (vítání nového roku, průvody maškar, koledy)
  • lidová magie (léčení, kouzlení, talismany, zaříkání)
  • s náboženstvím byla spojená politika a právní normy
  • v době christianizace přešlo uctívání některých bohů na svaté: Perun - prorok Eliáš (Ilja, blesky), Veles - sv. Blažej (ochránce stád); přejata posvátná místa a částečně svátky; lidová magie a démonolatrie se udržely téměř dodnes


Prameny
Podborský, Vladimír. 2006. Náboženství pravěkých Evropanů. Brno: FF MU
Téra, Michal. 2009. Perun bůh hromovládce. Sonda do slovanského archaického náboženství. Červený Kostelec: Pavel Mervart
předmět NSSL Náboženství starých Slovanů


 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 29. ledna 2010 v 9:23 | Reagovat

Nějak se mi to už motá; patří sem i Morana?

2 leni leni | Web | 29. ledna 2010 v 9:40 | Reagovat

[1]: Morana patřila podle některých nekritických historiků taky do slovanských bohů, společně s Ladoněm, Vesnou apod., ale podle novějších výzkumů jsou to asi jen výmysly, jde o folklórní a pozdější výrazy, ne o to, co skutečně uctívali pohanští Slované. Pokud tě to zajímá, doporučuju knížku od Záviše Kalandry: České pohanství, sv. I, str. 37

3 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. ledna 2010 v 18:13 | Reagovat

Kdo je "nekritickýc historik"?
Moranu jsem našel třeba ve slovníku z roku 1888: (též Marana, pol. Marzana) u Slovanů západních bohyně smrrti a zimy; U Litevců byla M. velikou matkou bohův ...
Zajímavé je že slovo MORÁŇ u starých Čechů znamenalo hřbitov, pohřebiště.

4 leni leni | Web | 30. ledna 2010 v 20:17 | Reagovat

[3]: Nekritický historik je takový, kterému víc než o vědu (kritický, objektivní pohled) jde třeba o to, ukázat svůj národ/ideologii v co nejlepším světle (a ty ostatní v co nejhorším). Právě slovanští historici z 19. st. patří většinou k těm, kteří si víc vymýšleli, než bádali. Jak už jsem napsala, pěkně o tom píše Kalandra. (právě že to, že Morana má základ slova mor- - jako smrt, vůbec neznamená, že určitě byla bohyní smrti, jde spíš o "lidovou etymologii", podobně jako tvrzení, že bohyně jara se jmenovala Vesna... Je to spíš snaha přikrášlit naši minulost, v pramenech se prostě nevyskytuje)

5 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. ledna 2010 v 22:01 | Reagovat

Díky za vysvětlení.
S pozdravem Mor ho!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.