rabínské výklady Bible a ústní tradice

24. ledna 2010 v 10:04 | lenicka |  judaismus
Otázka č.B 52

Tato otázka mi pěkně zamotala hlavu. Než jsem pochopila, co je to Mišna, gemara a midraš, halacha a agada... a pak přišla ještě Tosefta a spousta jmen... Ale nakonec jsem to dala dohromady.
Tak tedy: Talmud, Mišna a midraše vznikly v rabínské době, tedy v době od zboření Chrámu (r. 70 n.l.) do konce 5. st. Talmud obsahuje Mišnu a její výklady, gemaru. Talmud a midraš jsou dva způsoby ustanovení závazných pravidel - midraš vykládá pravidla z textu Bible, talmud ustanovuje pravidla nezávisle na Bibli (opírá se přitom o ústní tradici, údajně stejně starou jako Bible sama), pouze je podporuje ukázkami z Bible nebo prostě jen autoritou určitého rabína...


Talmud
- talmud = učení, studium
- metoda, disciplína (píše se s malým t), opak midraše: talmud bere právní ustanovení a snaží se pro něj najít oporu v biblickém textu
- Talmud se skládá z Mišny a komentářů (gemara), dělí se na halachu (právní materiál) a agadu
- Mišna pochází od prvních mudrců (tanaim), gemaru sestavili pozdější mudrci (amoraim)
- existují 2 verze Talmudu: Palestinský/Jeruzalémský (Talmud Erec Jisrael, dokončeno v 5. st., za autora je považován rabi Jóchanan, je kratší, obsahuje výklad 39 traktátů Mišny a halachické i agadické midraše) a Babylónský talmud (Talmud Bavli, dokončeno r. 500, definitivně v 8. st.., redakci provedl rav Aši a Ravina II., je obsáhlejší a vlivnější, obsahuje 37 traktátů Mišny a gemaru, skládá se z jednotlivých sugijot- diskusí)
- v historii Talmud (ústní zákon) pozitivně přijímali saduceové; farizeové a karaité Talmud odmítali
- Talmud jako celek bývá označován jako Šas (Šest oddílů Mišny)

Mišna
- ústně předávaný zákon (podle tradice pochází od Mojžíše)
- mišna zahrnuje 3 proudy ústní tradice: midraš (výklad textu Tanachu), halachot (zákonná ustanovení) a agadot (nehalachický materiál)
- Mišna = soubor ustanovení a nauky rabínů, vznik od 5. st. př.l. do 2. st. n.l.
- Mišna obsahuje učení rabínů - Mužů velkého shromáždění, písařů (soferim) a talmudských učenců (tanaim)
- první tanaim = legendární rabi Šamaj a rabi Hilel (1. pol. 1. st. n.l.), do Mišny se prosadilo většinou učení Hilelovo; dále rabi Jochanan ben Zakkai, rabi Akiva ben Josef ad.
- redakci provedl ve 2. st. n.l. Jehuda ha-Nasi (Rabi), dále byla doplňovaná amoraity
- dělí se na 6 oddílů (sedarim), 63 traktátů (masechtot), 523 kapitol (perek) a 4187 paragrafů/jednotlivých výroků (mišna nebo halacha)
- oddíl "zemědělství"/"semena": 11 traktátů; první traktát Požehnání (Berachot) se týká modliteb, díkůvzdání a požehnání
- oddíl "svátek": 12 traktátů o sabatu a svátcích
- oddíl "ženy": 7 traktátů o manželství a postavení žen
- oddíl "škody": 10 traktátů o civilním a trestním právu, jak probíhá soud, svědectví a tresty
- oddíl "svaté věci": 11 traktátů o obětech, porážce zvířat a prvorozených
- oddíl "čistota": 11 traktátů o kultické čistotě
- existují i další, nekanonické traktáty (barajtot), které se zabývají písaři, obdobím smutku, svatbami (traktát Kala), zvyky a mravy, zacházení se sluhy, konverze, opisování Tóry atd.
- dochované rukopisy: zlomky z Genízy (6.-14. st.), Kaufmannův rukopis (13. st.), Parmský rukopis (13. st.)
- výklady Mišny: Tosefta, gemara (součást Talmudu), Sefer ha-Maor (Maimonidovy komentáře, 12. st.), komentář Ovadji z Bertinora (15./16. st.) ad.

Gemara
- Gemara = dokončení (završení Mišny), dodatková část Talmudu
- gemara = způsob výkladu rabínských učenců-amoraim
- amoraim (od r. 200 do 500 n.l.): v Jeruzalému rabi Jehuda ha-Nasi ad., v Babylonu rabi Arika (Rav), Šmuel, rabi Jochanan, Šimon ben Lakiš, Ravina a Rav Aši
- obsahuje výklad k Mišně, také výklad Tanachu, mudrosloví, anekdoty atd.
- vznikala od 3. do konce 5. st. n.l. v Babylonu a Jeruzalému
- skládá se z jednotlivých témat (sugjot)

Halacha
- právní část Talmudu a dalších knih
- původní výroky halachy se opíraly o autoritu urč. rabína
- první známou sbírku sestavil rabi Akiva (50-135 n.l.)
- sbírka Tosefta (dodatek k Mišně)
- sbírka Midraš halacha (konec 4. st.), obsahuje mechiltu ke knize Exodus, sifru k Levitiku a sifrej k Numeri a Deuteronomiu, obsahuje pouze diskuzi bez znávěrečných rozhodnutí
- sbírky Jicchaka Alfasiho (11. st.), Maimonida (12. st.) a Ašera ben Jechiela (13./14. st.) obsahují i právní rozhodnutí
- sbírka Šulchan aruch (sepsal Josef Kar v 16. st.) je považovaná za závaznou

Agada
- sbírky vyprávění neprávného charakteru, příběhy z Bible, bajky, folklór, anekdoty, životopisy rabínů, poznatky z lékařství, filosofie a teologie
- obsažena v Talmudu a midraších
- nejstarší agadický spis: Postní svitek (Mgilat Taanit), seznam dnů, kdy se lidé nemají postit, pochází z 1./2. st., aramejsky
- populární středověké sbírky: Menarot ha-maor (sepsal Jicchak Aboab ve 14. st.), Ejn Jaakov (sepsal Jaakov ben Šelomo Ibn Chaviva na poč. 16. st.), Ceena u-reena (sepsal Jaakov Aškenazi v 16. st. v jidiš)

Midraš
- výklad Tóry, metoda výkladu (opačná k metodě talmudu): midraš vykládá určitý biblický text a z něj vyvozuje halachické poučky
- objevuje se už v Tanachu (knihy Kronik jsou midraške knihám Samuelovým a Královským)
- většina midrašůvznikla v Izraeli
- rozlišujeme halachické midraše a agadické midraše, které se věnují výkladu biblického textu bez toho, aby se snažily vyvodit z výkladu nějaké právní ustanovení
- halachické midraše: Mechilta, Sifra a Sifrej
- zabývaly se jimi zvl. školy rabiho Akivy a Jišmaela
- Mechilta = halachický midraš ke knize Exodus, např. Mechilta de-Rabi Jišma'el a Mechilta de-Rabi Šim'on bar Jochaj; k závěrečné redakci došlo asi ve 3. nebo ve 4. st.
- Sifra = halachický midraš ke knize Leviticus, redakce proběhla asi ve 2. pol. 3. st.
- Sifrej= halachický midraš ke knihám Numeri a Deuteronomium, oba vznikly koncem 3. st.
- Midraš tanaím= halachický midraš k Deuteronomiu
- agadické midraše se dělí na exegetické a homiletické, například:
- Berešit Raba (velký midraš ke Genesis): exegetický, autorem je rabi Hošaja, konec 4. st.
- Midraš Threni (Pláč raba): exegetický midraš ke knize Pláč, 5. st.
- Va-jikra raba (Leviticus raba): homiletický midraš k Levitiku, 5. st.
- Psikta d-rav Kahana (kázání rabiho Kahana) + Psikta rabati: čtení pro svátky, 5. st.
- Midraš Raba (Velký midraš) = sbírka midrašů k Tóře a pěti svátečním svitkům, vznik od 4. do 13. st.
- Midraš Tanchuma (midraše rabiho Tanchumy): homiletické midraše k Tóře, vznik v 9. st.
- Jalkut Šimoni: kompilace midrašů k celému Tanachu, vznik v 11.-13. st.
- Seder olam raba: chronologie, agadický midraš
- dále etické midraše, ezoterní mystické midraše (Sefer jecira, Midraš Tadšé, Velké a malé hejchalot o nebeských palácích, Merkava raba, Abeceda rabi Akivy, Sefer Raziel) z pozdější doby

Tosefta
- tosefta = dodatek k mišně, halachické dílo
- obsahuje stejné oddíly a traktáty jako Mišna, obsahuje materiál, který se nedostal do Mišny
- autorem Tosefty je asi Chija bar Aba (žák Rabiho) a možná i Hošaja
- rukopis vídeňský (14. st.), erfurtský (12. st., neúplný)
- komentáře k Toseftě: od 17. st., např. od Davida Parda (18. st.), Eliji ha-gaona z Vilniusu (18. st.) a Jchezkela Abramskyho


Prameny
Newman Jaakov, Sivan Gavriel. 1998. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer
Stemberger, Günter. 1999. Talmud a Midraš. Praha: Vyšehrad
Wikipedie. http://cs.wikipedia.org/wiki/Midraš

Zajímavé odkazy a četba
Talmud (přehled traktátů a učenců)
Talmidim (překlad Talmudu do češtiny on-line)
Wiesel, Elie. 1993. Talmud - portréty a legendy.Praha: Sefer

 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 25. ledna 2010 v 14:31 | Reagovat

dobrý přehled... talmud jsem si taky koupil, ale dočetl jsem ho zatím jen do poloviny... první část je víc čtivá...:)
celá ta věc s tchánem mne spíš podnítila k zamyšlení, proč se lidé tak musí obklopovat věcmi... i když i vím, že někteří starší lidé se jich i postupně zbavují a dávají své "cennosti" dětem :D

2 ester ester | 14. července 2010 v 11:24 | Reagovat

kdysi jsem si dělala složitě poznámky... kdybych pár let počkala, mohla jsem to mít tady od tebe naservírované bez námahy:-) výborně sestavené! díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.