typologie: jak roztřídit náboženství?

17. ledna 2010 v 11:07 | lenicka |  teorie
otázka č. A 22

Existuje velké množství různých náboženství. V této otázce se zabývám tím, jak se různí vědci snaží sestavit typologie náboženství, neboli jak (podle čeho) ty různá náboženství třídí.


Principy klasifikování
  • typologie nejsou pomůcky pro orientaci, ale spíše nástroje uchopení
  • vytváření klasifikací je součástí konstrukce sociální reality (W. Dilthey)
  • proces konstrukce reality probíhá ve třech fázích: externalizace (vztahování k okolí), objektivace a typizace (vytváření typů, souvisí s požadavkem uspořádání světa); dále habitualizace (opakování, vytváření zvyku) a institucionalizace (prvky získávají obecnou platnost) (podle Bergera a Luckmanna)
  • proces komparace: východiskem je generalizace (abstrahování základních charakteristik, kostrukce "obecně známého"), diferenciace a identifikace
  • nejčastěji opozitní komparace, tedy vytváření binárních opozic, dále historická nebo genealogická komparace
  • vytváření "ideálních typů" (M. Weber)
  • J. Z. Smith: pojem náboženství je výtvorem vědcových imaginaticních aktů komparace a imaginace
  • třídění a vytváření klasifikací úzce souvisí s konstitucí religionistiky jako vědy
  • klasifikace mohou mít ideologizující konotace, zvl. klasifikace církev x sekta

Typologie filosofů
  • libovolné, hodnotící třídění
  • Hegel: přírodní náboženství (to se dělí na bezprostřední - magie; náboženství substance - čínské, brahmanismus, buddhismus; přechodu k náboženské svobodě - perské, syrské, egyptské), náboženství duševní individuality (židovské, řecké, římské), absolutní (křesťanství)

Evolucionistické typologie
  • snaha najít primitivní/jednoduché formy náboženství (více v otázce č. A 27)
  • teze: náboženství ve všech kulturách prochází stejným vývojem (Tylor)
  • klasifikace náboženství podle komplexnosti - nejvýše stojí monoteismus
  • August Comte: tři stádia - náboženství, metafyzika, věda
  • Eward B. Tylor: původ náboženství = sny, duševní zážitky, víra v duchy (animismus), dále polyteismus a monoteismus; kritika: opomíjí emocionální a sociální funkci náboženství
  • James G. Frazer: tři stádia - přednáboženské/magické (ovládání okolí magií), náboženské (podřízenost), vědecké (ovládnutí světa); kritika: existují všechny 3 stádia současně
  • kritika: hodnotící (křesťanství jako nejvyšší forma náboženství, náboženství jako iluze, která má být překonána vědou), spekulativní vytváření taxonů, neverifikovatelné
  • kritika teze o fázi magie: B. Malinowski; kritika evolucionistického přístupu: E. E. Evans-Pritchard (jedno náboženství má více rovin)
  • Robert N. Bellah (neo-evolucionismus): 6 fází - primitivní, archaická (polyteismus), historická (spasitelská náboženství), premoderní (reformace), moderní (komplexní, diferencované), osobní (individuální)
  • Roger Schmidt: 4 skupiny podle vývoje - původní (kmenová, ústní tradice), archaická (městské státy, literatura, kněžská vrstva, cyklický čas - Mayové, Aztékové, Egypt), klasická (komplexní společnosti, proroci, oddělení Boha od přírody, misie), moderní (individuální, obrácená ke světu, vliv techniky, pluralismu, nacionalismu... - NNH)
  • Alfred N. Whitehead
  • Niklas Luhmann (funkcionalismus): náboženství se adaptuje na vývoj společnosti, vyspělá náboženství jsou diferencované systémy, vzdalují se od své společenské funkce

Sociologické typologie
  • funkcionalistický přístup: jakou funkci náboženství plní ve společnosti?
  • Max Weber: aktivní (asketická) a neaktivní (mystická) náboženství
  • Thomas Luckmann: náboženství v archaické společnosti, ve starověkých městských státech a královstvích a v moderním státě
  • John M. Yinger: náboženství, které potvrzuje X zpochybňuje zavedené instituce - univerzální institucializovaná církev, univerzální rozptýlená církev, eklésie, denominace, etablovaná sekta, sekta a kult (+ další typologie sekta/církev)

Fenomenologické typologie
  • esencialistický přístup: co je esencí určitého náboženství?
  • Gerardus van der Leeuw: náboženství odstupu a útěku (konfucianismus, deismus, ateismus), války (perská dualistická), touhy a formy (řecké), nekonečnosti a askeze (indická), nicoty a soucitu (buddhismus), vůle a poslušnosti (židovské), majestátu a pokory (islám), milosti (křesťanství)

Historicko-genealogické typologie
  • obecná klasifikace: "tradiční" a "nová" náboženská hnutí
  • Josef Kubalík: dějinné třídění
  • genealogické klasifikace NNH (např. G. J. Melton, D. V. Barrett, Prokop Remeš, Ivan Štampach): všímá si, ze kterého náboženství NNH vychází
  • Gordon J. Melton (klasifikace NNH): 9 základních skupin/rodin - letniční, komunitní, křesťanská věda, spiritualistická/New Age, starodávné mourosti (Theosofie), magická (wicca, satanismus), východní, středního Východu (rastafariáni), nezařazené křesťanské církve (Rodina)
  • Prokop Remeš (klasifikace NNH): vycházející z okultismus a magie, z východních náboženství, z psychoterapeutických koncepcí, z křesťanství, které se dále dělí na NNH s křesťanským pozadím (mormoni, Moonisti), biblické (Jehovisti) a křesťanské (charismatické křesťanské skupiny) (snaha odlišit "sekty" a "pravé křesťanství")
  • David V. Barrett (klasifikace NNH): kombinace synchronního a diachroního přístupu (genealogické vazby a podobnost): s křesťanským původem, s židovským nebo islámským původem, východní hnutí, esoterická a novopohanská hnutí, hnutí osobního rozvoje
  • kritika: historické klasifikace opomíjejí individuální a lidovou religiozitu

Geografická typologie
  • Hans-Joachim Schoeps: vymřelá mimoevropská, vymřelá evropská, náboženství Východu, náboženství biblická
  • Jan Heller (geograficko-sociologické hledisko): náboženství kmenová (nepísemná, dále je možné třídit podle geografického hlediska), náboženství národní (písemná, dále geografické třídění - egyptské, mezopotámské, chetitské, syrské, perské, indické, čínské, tibetské, japonské, keltské, germánské, slovanské, řecké, římské, mayské, aztécké...), světová náboženství (dále se dělí na karmanové systémy - buddhismus, džinismus, taoismus, konfucianismus, a teistické systémy - mazdaismus, islám, židovství, křesťanství), náboženství druhotná/sykretická (tato kategorie vznikla proto, že tato náboženství nebylo možné zařadit jinam; antická mystéria, gnóze, teosofie, baháí, cao-dai, voodoo a cargo-kulty); kriticky se vyjadřuje Štampach

Historicko-geografické členění
  • dnes hodnoceno jako nejlepší, i když je zde opět větší důraz na náboženství našeho kulturního okruhu
  • J. Waardenburg: evropská náboženství (Keltů, Germánů, Slovanů, Finů...), středomořská v klasické době (Řeků, Římanů, helénská), antická náboženství Blízkého Východu (Sumerů, Kanaanců, Arabů), prorocká náboženství Středního Východu (mazdaismus, zarathuštrismus, pársismus, judaismus, křesťanství, manicheismus, islám), indická (védské, hinduismus, indický buddhismus, džinismus), východoasijská (buddhismus, čínská, japonská), americká (Toltéků, Aztéků, Mayů, Inků)
  • I. Štampach: zaniklá starověká náboženství evropských etnik (keltské, germánské, slovanské, baltské), antická (starých Egypťanů, řecké, římské, starých Peršanů, zurvanismus, manicheismus), současná neliterární náboženství (africká, Oceánie, jižní Ameriky, střední Ameriky - Inkové, Aztékové, Mayové; severní Ameriky, arktická a sibiřská), čínská národní náboženství (čínský univerzalismus, konfuciánsví, taoismus), světová náboženství (hinduismus, buddhismus, judaismus, křesťanství, islám)

Monotetické a polytetické typologie
  • monotetické: vybírají jeden nebo více znaků jako esenciální, klasifikují podle něho
  • polytetické: liší se hlavně metodou práce
  • z velkého množství materiálu určují kombinace/katalogy znaků
  • umožňuje lepší zařazení do skupin i u hraničních jevů a výjimek
  • členové daného taxonu nemusí nést všechny definující znaky
  • žádný rys není pro klasifikované jevy esenciální, kterýkoliv z rysů může zůstat opomenutý, důležitý je souhrn, kombinace rysů
  • není intuitivní nebo libovolné, vše je zdůvodnitelné - více tedy odpovídá nárokům na vědeckost
  • teoreticky se polytetickou klasifikací zabývá J. Smith

Prameny
předmět RLA69 - Religionistická typologie a taxonomie
Václavík, David. 2004. Typologie a taxonomie nových náboženských hnutí. (dis. práce)
Heller, Jan; Mrázek, Milan. 1988. Nástin religionistiky. Uvedení do vědy o náboženství. Praha: Kalich
Paden, William E. Bádání o posvátnu. Náboženství ve spektru interpretací. 2002. Brno: MU
Štampach, Ivan O. 2008. Přehled religionistiky. Praha: Portál
Waardenburg, Jacques. 1997. Bohové zblízka. Brno: MU
 


Komentáře

1 Eva* Eva* | Web | 17. ledna 2010 v 13:11 | Reagovat

Mně se docela zamlouvá buddhismus, už jsem si říkala, že bych si nějakou knihu půjčila.
Z toho co jsi napsala moc moudrá nejsem, přeci jen mám svůj věk a jen ZDŠ.

2 leni leni | Web | 17. ledna 2010 v 13:46 | Reagovat

[1]: Na každém náboženství je něco zajímavého a něco pěkného, a taky něco obyčejného nebo i špatného. Ovšem u křesťanství a islámu se dneska většinou probírají jen ty horší stránky, zato u buddhismu jenom ty dobré. Ale nechci tě odrazovat, určitě si něco přečti. Třeba "Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením" od Lopeze, nebo něco od dalajlámy. A nebo tuhle povídku: http://www.lampa.cz/povidky/palivo.html

3 RobertKix RobertKix | E-mail | Web | 3. května 2017 v 9:55 | Reagovat

diet pills that work without exercise  <a href=http://trifolia.no/viagra.html>herbal viagra norge</a>  tablet and laptop in one

4 ByronErabs ByronErabs | E-mail | 9. června 2017 v 1:09 | Reagovat

Hardy-Weinberg equilibrium Fourneau Goethe bone  <a href=http://buypaxilonline.com>Buy Paxil Online</a>  arteria laryngea superior Fergusson incision elastotic degeneration

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.