už aby to bílé sviňstvo zmizelo

21. února 2010 v 9:58 | lenicka |  deníček
Pochopila bych, že může někdo jet závod se zlomenými žebry, ale nepochopím, jak může jet s propíchnutou plící. Ještě víc než našim sportovcům fandím poslední 2 dny sluníčku. Chtěla bych, aby už nebyl sníh a začala se zelenat tráva, aby bylo bláto a voněla hlína a mokrá kůra na stromech. Už jsem z té zimy unavená, i zvířata v chovatelském kroužku už cítí jaro a chtějí se prodrat z klecí, nebo se aspoň dostat k někomu, kdo by jim mohl dělat partnera. A mě se vůbec nechce psát a rovnat si myšlenky, takže vám musí stačit tohle moje blekotání.



Kdybych nebyla tak rozmrzelá z té zimy, tak bych řekla, že už jsem si skoro odpočinula, ale myslím, že skutečně si odpočinu až tento týden. Nevím, jestli je to tou zimou, ale některý děcka (teda vlastně malí kluci) děsně zlobí a já už jich mám plný zuby. A příští týden máme prázdniny. Taky mám plný zuby smrdutých a zmatených bezdomovců, kteří se na zimu stáhli do centra a s oblibou otravují vzduch ve východech z nákupních center. A sněhu mám plný zuby, ale to už jsem říkala. Minulá zima mi úplně vyhovovala, skoro celou dobu jsem mohla sklízet polníček a černou ředkev, ale teď si jenom kupuju pekingský zelí a cpu do polívek co nejvíc zelenýho hrášku a fazolek, protože se mi prostě stýská po zelené. Všude leží minimálně 20cm sněhu a na většině chodníků je tlustá vrstva ledu. Ale aspoň už konečně zase celkem normálně jím a spím.
Abych něco dělala a abych si zlepšila náladu, začala jsem uklízet. První víkend jsem vyčistila mražák, druhý víkend ledničku. Myslela jsem, že to bude tak za hodinku hotový, ale drhla jsem ji důkladně, takže mi to trvalo 3 hodiny. No ale výsledek stojí za to, je nádherná, jako nová. Doufám, že to vydrží aspoň rok...
Vyprala jsem, umyla nádobí, aspoň trochu uklidila. Asi 2x jsem zašla do čajovny na go, porazila jsem naše nováčky a jednou i Petu. Uklidila jsem papíry, ze kterých jsem se učila, a začala jsem znovu. Teď si (občas večer, když mám chuť) čtu o mezoamerických náboženstvích a chystám se, že na římské a řecké náboženství se vypravím do Brna na přednášky. Procházím si knížky a poznamenávám si, co vlastně ve které najdu, protože už v tom mám bordel. Vlastně mě to dost zdržovalo v učení - před každou kapitolou jsem musela prohledávat všechny svoje poznámky (a že jich už mám!), co o tom už vím, co jsem už přečetla, atd. Potřebuju mít ve věcech pořádek. Dneska chci vyžehlit tu kupu prádla, která se navršila během posledních měsíců. Už nemám co nosit.
Snažím se do sebe cpát jídlo, i když ne každý den mám chuť vařit (a někdy ani jíst), jenže když pořádně nejím, není mi dobře a nic mi nejde. Už ani nevím, co všechno jsem uvařila, ale třeba na zakončení masopustu jsem koupila jelita a uvařila brambory a udělala jsem salát z kysaného zelí a mrkve. Taky jsem uvařila boršč, který ale byl spíš jako červená minetrone, těstoviny s rajčaty a paprikou, nebo rizoto s žampiony a hráškem, nebo jsem (poprvé v životě) upekla celé kuře s cibulí, citronem a skvělou křupavou kůrčičkou. Jedli jsme je 3 dny a ještě čtvrtý den jsem vylizovala vypečenou šťávu. A dneska jsem zkoušela obalit kousky pangasia a surimi tyčinek v těstíčku z vajíčka, kukuřičné mouky, okořeneném sušeným česnekem, mátou a kari. Opekla jsem to na pánvi a jedli jsme to s "obyčejným rizotem" (cibule, rýže, hrášek a nějaké koření) a hrozně mi to chutnalo, hlavně ty tyčinky. Asi mám další oblíbené jídlo.
Ve středu jsem zašla na mši, kde jsem dostala od otce Vladimíra popelec a poslechla jsem si kázání o tom, že nějaké přísné půsty jsou na houby, pokud člověk při setkání s člověkem, který potřebuje jeho pomoc, je schopný říct jenom: já se za tebe pomodlím... To je sice hezký, ale pokud někdo potřebuje pomoc, tak za co se modlit? Aby Bůh poslal tomu potřebnýmu někoho, kdo mu pomůže, nebo to vyřešil nějakým zázrakem? A co třeba úplně jednoduše mu pomoct sám??? Potkala jsem tam Evu z Prahy a byla jsem hrozně překvapená, a taky tam stál Pivicko, z čehož jsem taky byla překvapená. A já jsem měla v ruce Tesco-tašku, protože jsem řešila nějaké povinnosti a pak jsem šla nakupovat, protože jsem to slíbila manželovi, a tak si o mně asi lidi mysleli, že dávám přednost konzumu před tím, abych působila pěkně zbožně v takový slavný přísně postní den. A to si mysleli dobře. Protože kašlu na to, jak působím na lidi...
Ale na vás, čtenáře mého blogu, kašlat nechci. Můžete se těšit na články o knížkách, hlavně odborných, a až bude skutečně jaro, tak snad i o nějakém tom výletě.

Mějte se co nejlíp a na jaře ahoj!
 


Komentáře

1 Janah Janah | Web | 21. února 2010 v 10:39 | Reagovat

Toho bílého svinstva nám včera připadalo asi 25cm. :-( Budeš psát zase až na jaře? Proč za tak dlouho? :-)

2 leni leni | Web | 21. února 2010 v 11:15 | Reagovat

[1]: Nene, nový článek snad přidám hned zítra. Ale to už bude snad jaro (vzhledem k tomu, jak dneska hřeje sluníčko a taje sníh) :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.