A. Comte: myšlenky, dílo a vize pozitivního náboženství

5. dubna 2010 v 18:55 | lenicka |  teorie
otázka č. A 28 (1. část)

Auguste Comte (1798-1857) založil sociologii jako vědu o společnosti v době, kdy byla tradiční společnost v krizi a postupně vznikala moderní, industriální společnost. Navázal přitom jak na osvícenecké teze o pokroku, tak na konzervativní hledání řádu a hodnocení změn jako cesty k chaosu a ztrátě hodnot.

Comte byl ovlivněn myšlenkami Ch. L. Montesquieua (sociální struktura se řídí určitými zákony), J. Turgota (myšlenka vývoje lidstva k dokonalosti, důležitá role křesťanství), J. Condorceta (vývoj pomocí vědy, vědecké poznání přinese svobodu), A. Fergusona (společnost se neskládá z jednotlivců, ale ze skupin), E. Burkeho (hierarchie práv a povinností, odmítání revolučních změn, společnost jako svazek mezi živými, mrtvými předky a nenarozenými potomky), L. de Bonalda (instituce a autority dávají stabilitu a solidaritu, jedinec má závazky vůči společnosti, jedinec je utvářen společností, dělba moci světské a duchovní), A. Smitha (dělba práce přináší sociální kooperaci) a J. B. Saye (podnikatel vytváří nové hodnoty).

Comte neměl žádné vyšší vzdělání. S myšlenkami o potřebě reformy společnosti se setkal u C. Saint-Simona, se kterým do r. 1824 spolupracoval. Ve 20. letech se snažil vystavět systém exaktní (pozitivní) vědy a sumarizovat vědecké poznání. Sociologii považoval za vrchol vědy. Svou snahu shrnul v 1.-3. svazku Kurzu pozitivní vědy (1830-1842). Ve 4.-6. svazku popsal společenskou statiku (podmínky existence společnosti, role náboženství pro stabilitu společnosti) a dynamiku (zákon tří stádií vývoje společnosti).
Od 40. let se věnoval vizím o reformě společnosti pomocí pozitivní vědy. R. 1848 založil Pozitivistickou společnost, která vypadala spíš jako sekta jeho příznivců, než jako vědecký kroužek. V knize Systém pozitivní politiky aneb Rozprava o sociologii, kterou se zakládá náboženství humanity (1852-1854) vylíčil soudobou krizi a chaos, instituce sociální statiky, zákony pokroku a utopický obraz budoucnosti. Vydal i Katechismus pozitivismu (1852), ve kterém nastínil, jak bude nové náboženství fungovat.

Společnost je podle Comta držena pohromadě "hodnotovým konsenzem". Pro fungování společnosti je nutné, aby lidé sdíleli představy a víru (nejen ve smyslu víry v určité bohy, ale v pohledu na svět, člověka apod.). Vývoj (pokrok) společnosti závisí na vývoji těchto představ. Podrobněji se tím budu zabývat v dalším článku, ale důležité je, že pokrokem podle Comta je vývoj myšlení od egoismu, přes horizont rodiny, klanu, národního státu, až k altruismu, který zahrnuje celé lidstvo. Comte věřil, že společně s nástupem průmyslové společnosti a vědy (tedy rozumu) dojde celé lidstvo k pacifismu a jednotě.
Náboženství má tedy důležité funkce - je základem sociální integrity a regulace společnosti, zakládá vyšší duchovní autoritu a vyvolává stmelující představy. Může být stabilizujícím i dynamizujícím prvkem. Usměrňuje člověka, aby obětoval své osobní zájmy ve prospěch kolektivu. Dává základ společenskému řádu, protože ideální společnost podle Comta není rovnostářská, ale hierarchická. Lidé si nejsou rovni ve svých schopnostech, a tedy ani v povinnostech a právech.
Ideální společnost je řízena sociology, kteří by měli fungovat jako kněží. "Velekněz humanity" by sídlil v Paříži, skupiny na úrovni městských okresů by řídili "kněží", kteří by zajišťovali výklad dogmat náboženství pozitivismu, rozdělovali lidem práci podle schopností, spravovali chrámy, učili etice, udržovali morálku, hlídali plnění povinností atd. Světskou moc svěřil Comte podnikatelům (průmyslníkům), kteří by se ale také museli zodpovídat sociologům. Comte vymyslel i modlitby, svátosti, obřady a svátky, při kterých by se uctívali významní vědci, básníci a filozové. Od lidí by tato sociokracie vyžadovala pouze absolutní souhlas s poměry, rebelující jedinci by byli vyřazeni...
Ještě zbývá zmínit, co konkrétně by pozitivní náboženství uctívalo. Samozřejmě žádné "nadpozemské" bohy, ale Nejvyšší bytost, která je souhrnem všech lidí, kteří kdy žili nebo budou žít na Zemi. Toto božstvo není něco nadpřirozeného, žije skrze lidi a jejich altruismus. Později Comte přidal ještě božstvo Země (aktivní, laskavá bytost) a božstvo Nejvyšší prostředí (prostor).

Auguste Comte byl za svého života považovaný za podivína, ale jeho myšlenky jsou kupodivu živé dodnes. Ovlivnil např. E. Renana, H. Taineho, J. S. Milla, H. Spencera, E. B. Tylora, strukturální funcionalisty, E. Durkheima, T. Parsonse, N. Luhmanna, L. F. Warda, T. G. Masaryka a mnoho dalších. Zajímavé je sledovat, jak blízko měly jeho vize k dnešní hlubinné ekologii (důraz na altruimus, božstvo Země, pojetí náboženství jako něco rozumného atd.).
Comte zdůraznil v sociologii téma krize a viděl společnost jako organismus. Připravil cestu vědeckému výzkumu náboženství, které chápal jako funkční složku společnosti. Odvrácenou stránkou jeho myšlení je vize sociokratické totality.

Literatura a odkazy:
Keller, Jan. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON (tato kniha se Comtovi věnuje nejpodrobněji)
Lužný, Dušan. 1999. Náboženství a moderní společnost: Sociologické teorie modernizace a sekularizace. Brno: MU
Nešpor Z., Lužný D. 2007. Sociologie náboženství. Praha: Portál (pouze krátká zmínka)


 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.