A. Comte: tři stádia vývoje společnosti

6. dubna 2010 v 20:30 | lenicka |  teorie
otázka č. A 28 (2. část)

Auguste Comte věřil, že vývoj společnosti je trvalým vzestupem k nejvyššímu stavu lidského ducha. Všimnul si, že žije v přelomové době, kdy se feudální společnost proměňuje ve společnost průmyslovou. To je doprovázené krizí a chaosem. Zatímco osvícenci vítali pokrok i za cenu rozkladu společnosti, konzervativci žádali návrat ke starým hodnotám a uspořádání společnosti. Podle Comta se společnost nemá vracet k feudalismu, ale pomocí vědy mají lidé vybudovat nový, funkční ekvivalent starých struktur. Znalost společnosti (neboli sociologie, věda o společnosti) má napomoci v době krize, aby lidé snadněji přešli k budoucímu, dokonalejšímu uspořádání.

Osou vývoje lidské společnosti je vývoj myšlení a představ o světě. Vědění prochází teologickým, metafyzickým a vědeckým (pozitivním) stádiem. Analogicky tímto vývojem prochází i každý jedinec. V teologickém stádiu dominuje cit, člověk hledá odpovědi na existenciální otázky a všechno si vysvětluje nadpřirozeně. Přizpůsobuje tak svět lidské vůli. Charakteristická je představivost, boj, příbuzenské vazby, otroctví. Elitou společnosti jsou vládci a kněží.
Teologické stádium se dále dělí na stádium fetišismu (neboli totemismu, nejde o žádnou sexuální úchylku), polyteismu a monoteismu. Ve stádiu fetišismu se ustanovila rodina jako základní jednotka společnosti. Fetišismus je náboženstvím rodiny nebo rodinného klanu, bohové sídlí v určitých předmětech a každá rodina je uctívá nezávisle na ostatních. Přítomnost božstev v přírodě zabraňuje jejímu využití a zkoumání. V poslední fázi fetišismu dochází k uctívání astronomických těles, a tím k vytváření abstraktnějších náboženských představ a vrstvy kněží, prostředníků mezi lidmi a vzdálenými bohy.
V první fázi polyteismu (teokratický polyteismus) byla ustanovena města, městské státy a pozemkové vlastnictví. Vznikla kněžská vrstva a bylo sjednoceno uctívání bohů, takže místo mnoha rodinných bůžků zde máme kmenové bohy. Protože už nejsou bohové spojení s předměty, může člověk zkoumat a měnit svět. Intelektuální polyteismus (Řecko) osvobodil lidi od teokracie.
Sociální monoteismus (Řím), jehož předchůdcem byla víra ve všemocnost osudu, zavedl koncept vlasti, což zpevnilo sociální vazby, solidaritu a zavedl sankce v podobě práva. Defenzivní monoteismus přinesl založení náboženské instituce - církve. V tomto stádiu došlo k oddělení duchovní a světské moci. V katolicismu se úcta a poslušnost nevztahovala pouze k určité osobě, ale především k úřadu. Také prorocká funkce byla omezena na malý počet jedinců na nejvyšších postech, čímž se snížilo nebezpečí vnitřních rozvratů. Tak vznikl nový mocenský systém.
V metafyzickém stádiu vyvrcholila vojenská, feudální fáze. Docházelo k nárůstu kritického myšlení a souběžně s tím k rozkladu duchovní moci. To vedlo k odštěpení protestantů a posléze ke vzniku deismu, který požadoval plnou svobodu bádání. V metafyzickém stádiu se při odpovědi na zásadní otázky nahrazuje Bůh přírodou. Toto stádium také rozvíjí egoismus obsažený už v monoteismu (orientace na vlastní spásu). Charakteristická je instituce státu, otroctví je nahrazeno poddanstvím, a elitami jsou filosofové a právníci.
Vědecké stádium je spojené s průmyslovou, mírovou společností, vědeckým způsobem uvažování. Cit (rodina, žena), aktivní jednání (stát, dělníci) a inteligence (nová církev, vědci) budou v pozitivní společnosti v harmonii. V tomto stádiu lidé rezignují na hledání odpovědí na existenciální otázky a spokojí se s relativitou poznání, stálému přibližování se pravdě. Dědičné připoutání k půdě je nahrazeno připoutáním k movitému majetku. Nové humanistické náboženství kultivuje egoismus, takže se rozvíjí altruismus, humanita a pocit vzájemné závislosti. Elitami jsou vědci (sociologové) a podnikatelé nebo ekonomové.
Vyvíjí se i vztah k náboženství. V teologickém stádiu je náboženství jediný možný pohled na svět. V metafyzickém stádiu je náboženství zpochybněno. V pozitivním stádiu bude náboženství nahrazeno jeho funkčním ekvivalentem (vědeckým náboženstvím). Vyvíjí se i intelekt a společně s ním také altruismus. Prvotní altruizace jedince probíhá v rodině a vedou ji ženy-matky. Sekundární altruizaci má zajistit pozitivní věda.
Přechod mezi těmito stádii by měl probíhat plynule a přirozeně, jinak hrozí chaos a rozklad společnosti. Comte tak odmítal pokrok pomocí revoluce. Ani vědci nemají společnost reformovat násilně, ale pouze mají uskutečňovat to, co přichází samo.

Pokud bychom se na Comtovu teorii podívali kriticky, museli bychom říct, že v mnoha bodech zjednodušuje a někdy i opomíjí to, co se "nehodí do krámu". Úplně vynechává mimoevropský vývoj, který byl trochu jiný. Nejvíc by mě zajímalo, jak to myslel s tím koncem otroctví - vždyť otrokářství nebylo zrušeno v metafyzické fázi (tj. mezi 12. a 17. st.), ale až asi 30 let po Comtově srmti. A navíc, jak se můžeme přesvědčit z historie, vědecký pokrok sám o sobě jistě nevede k altruismu a mírovému soužití, a dokonce ani k odstranění otrocké práce.
Přesto si musíme cenit této teorie, vlastně první takto rozsáhlé a ucelené teorie o vývoji společnosti. Dala podnět k dalšímu zkoumání a dalším teoriím vývoje společnosti a náboženství, jako je např. evoluční teorie E. B. Tylora nebo civilizační teorie N. Eliase.

Literatura:
Keller, Jan. 2004. Dějiny klasické sociologie. Praha: SLON
Lužný, Dušan. 1999. Náboženství a moderní společnost: Sociologické teorie modernizace a sekularizace. Brno: MU
 


Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 7. dubna 2010 v 8:58 | Reagovat

Zdravím. Smím vědět, jestli se skutečně více zajímáš o duchovní záležitosti ve smyslu například magie? Nebo je to tady jenom čistě že tě to baví ale nezajímáš se o to po praktické stránce (jako třeba já který praktikuji Vědu magii) ? Jenom se ptám. Předem děkuju za odpověď.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.