nekanonická evangelia

29. dubna 2010 v 10:10 | lenicka |  knihovnička náboženství
neznámá evangelia

Tato kniha vznikla v Centru biblických studií AV ČR a UK. Už jenom podle toho může čtenář doufat, že jde o objektivní a informačně přínosnou knihu - a podle mého názoru to tak skutečně je. Máme tu knihu, která bez emocí pojednává o tématu, kolem kterého se často emoce točí (protože jde o texty, které katolická církev neuznala za kanonické). A to je velké plus.


Kniha obsahuje jednu úvodní kapitolu, ve které se vysvětluje celá problematika vzniku novozákonního kánonu a jeho hranic, a dalších 8 kapitol komentovaných ukázek z jednotlivých nekanonických knih, dodatků a cyklů. Hned na začátek bych chtěla poznamenat, že ne všechny nekanonické knihy byly církví odmítané - pouze nebyly zařazené do závazné sbírky bohoslužebných textů (tedy do kánonu). Nejdůležitějším měřítkem už od 80. let 1. st. bylo, zda kniha vede k vyznání "Krista v těle přišlého" - tedy jestli ztotožňuje historického Ježíše a zmrtvýchvstalého Krista, což je základní teze křesťanské víry.
Kánon samotný začal být sestavovaný až v době, kdy opadal povelikonoční entuziasmus a bylo potřeba i pro další generace oddělit texty, které jsou křesťanské, od textů, které se teologicky odlišují (tedy např. tvrdí, že Ježíš ve skutečnosti měl tělo jen zdánlivé, protože hmota není dost dobrá na to, aby do ní Bůh sestoupil - toto tvrzení se stále opakuje v gnostických textech). Čtyři evangelia byla přijata už v začátcích, ale o pastýřských listech a Zjevení se vedly delší debaty. První soupis, který obsahuje všechny dnes uznávané novozákonní knihy, pochází z roku 367, a zmiňuje také další knihy "doporučené k četbě" - Hermova pastýře a Didaché. Kánon byl uzavřen v roce 419, když jej uznala i poslední diecéze.
Druhá kapitola se zabývá apokryfními dodatky ke kanonickým evangeliím. K těm patří drobné změny významů při opisování evangelií, o kterých se biblisté dozvídají při srovnání se starými papyry; dále agrafy (Ježíšovy výroky obsažené v mimokřesťanské literatuře, např. agrafon o práci v sobotu); fragment tajného Markova evangelia; jiný závěr Markova evangelia; a fragmenty z Oxyrhynchuského a Egertonského papyru.
Zajímavější jsou podle mě "logia" - nejstarší evangelia ve formě Ježíšových výroků (podobně by asi vypadal i pramen Q, kdyby se dochoval). Nejznámější je gnostické Tomášovo evangelium, které mělo jistý vliv od počátku 3. st. (užívali ho i manichejci). Mnoho jeho logií má paralelu v kanonických evangeliích. Další je Evangelium Spasitele, Fajjúmský fragment a spis Rozhovor se Spasitelem.
Čtvrtá kapitola pojednává o žido-křesťanských apokryfních evangeliích, o kterých máme četné zmínky od křesťanských autorů od 2. do 14. st. Pravděpodobně existovaly tři: Evangelium Nazorejců, Hebrejců a Ebonitů. Většinou se zabývají Ježíšovým životem až od okamžiku křtu, protože ho chápou jako člověka, kterého si v té chvíli Bůh vyvolil. Evangelium Hebrejců klade důraz na postavu Jakuba, bratra Páně.
V páté kapitole se dozvíme o gnostických evangeliích - Filipovu, Egypťanů (na jeho základě enkratité odmítali plození dětí jako hnusný hřích), Petrovu a Mariinu; v šesté kapitole o "evangeliích dětství", které byly populární mezi laiky, ale teologové se většinou stavěli proti. Je v nich důraz na roztomilé dítě Ježíše, které koná pohádkové zázraky. Známé je Proto-evangelium Jakubovo, Pseudo-Tomášovo evangelium dětství a Pseudo-Matoušovo evangelium.
V sedmé kapitole se dostáváme k Pilátovskému cyklu. Píše se v něm o zatčení, odsouzení a ukřižování Ježíše, a také o tom, jak byl Pilát za odsouzení potrestaný (v západoevropském okruhu) - etiopské a koptské texty naopak s Pilátem sympatizují. Texty nemají velkou jazykovou úroveň, vyslovují nenávist k Židům a vyžívají se v líčení utrpení. Dochovalo se Vyprávění Josefa Arimatejského, Nikodémovo evangelium složené z Akt Pilátových a spisu O Kristově sestupu do pekel, První list Pilátův, Zpráva vladaře Piláta, Potrestání Piláta, Smrt Piláta, Pomsta Spasitele a další úryvky a doplňky.
Zajímavá je i pověst o Abgarovi, králi města Edessa, který si údajně dopisoval s Ježíšem (tento král v té době skutečně vládl). Ježíš v dopise slíbil, že Abgarovi pošle za sebe náhradu - tím je Juda Tomáš a Addai-Tadeáš. Tato legenda sloužila k propagaci křesťanství v prostředí, kde mu konkuroval manicheismus. A nakonec nemůže chybět ani často zmiňované svědectví Josefa Flavia.

Jak už jsem napsala na začátku, tohle je vědecká kniha, což znamená, že zde nikdo nedomýšlí fragmenty jenom proto, aby to vypadalo líp, ani zde nikdo nikomu nestraní a nic nevyčítá. Nedozvíme se, ve kterých textech je nebo není pravda. Ale můžeme se o nich dozvědět maximum informací a v klidu si zapřemýšlet nad tím, jaký vliv měly nebo mohly mít tyto odmítnuté evangelijní texty v dějinách.


Dus J., Pokorný P. (eds.). 2006. Neznámá evangelia. Novozákonní apokryfy I. Praha: Vyšehrad
 


Komentáře

1 Lilithen Lilithen | Web | 29. dubna 2010 v 10:52 | Reagovat

Četla jsem nedávno knihu podobného ražení, též vědecky psanou, od J. R. Portera. Ta se navíc zabývá i Starým zákonem.

2 Lukáš Lukáš | Web | 29. dubna 2010 v 14:24 | Reagovat

Zdravím "leni". Měl bych jednu otázku. Jakým směrem si představuješ, že pokračuješ ? Jde o to, abych zjistil, tvé skutečné hlavní cíle. Knihovnička náboženství je totiž příliš neutrální pro takovou odpověď. (pohodově řečeno)

3 mrs.Slunečník mrs.Slunečník | Web | 29. dubna 2010 v 20:50 | Reagovat
4 Libor Libor | Web | 30. dubna 2010 v 14:43 | Reagovat

Moc hezký článek.
Máš nějakou doporučenou literaturu k prameni Q? Už jsem o něm hodně slyšel a rád by si o tom něco přečetl, leč jsem laik.

5 leni leni | Web | 30. dubna 2010 v 16:10 | Reagovat

[4]: Ahoj, asi nejlepší (v českém prostředí) mi přijdou knížky, které se věnují hledání "historického Ježíše", tam se o tom hodně píše. Třeba Pokorný: Ježíš Nazaretský; nebo taky Pokorný: Literární a telologický úvod do Nového zákona; a taky  http://didactylos.bloguje.cz/14997-synopticka-evangelia-a-pramen-q.php.
Jinak o prameni Q jako takovém se asi nikde moc údajů nedozvíš, je to jenom hypotetický text, ve skutečnosti ho nikdo nikdy neviděl.

6 Lukáš Lukáš | Web | 30. dubna 2010 v 20:17 | Reagovat

[5]: Podobně jako "vytržené" části svaté Bible, že ? (úsměv) Ono kdyby nebyly vytrženy některé texty z Bible (asi tak před dvěma tisíci lety, že?) tak by i magie dávala pro kněží katolické církve docela dobrý smysl (pohodově vážně).

7 leni leni | Web | 30. dubna 2010 v 20:39 | Reagovat

[6]: Nevím (upřímně). Které části byly z Bible vytržené? Pokud já vím, tak biblický kánon vznikal sice postupně, ale od doby jeho vzniku a ustálení (někdy před 1600 lety) z něho nic vytrženo nebylo.

8 Lukáš Lukáš | Web | 30. dubna 2010 v 21:41 | Reagovat

[7]: Nebudu se dále k tomu vyjadřovat. Svůj názor jsem vyjádřil.

9 Libor Libor | Web | 1. května 2010 v 19:12 | Reagovat

[6]: Před 2000 lety Bible jako taková přece ještě neexistovala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.