povelikonoční

12. dubna 2010 v 11:41 | lenicka |  deníček
Naposledy jsem psala ještě v postní době, na Velký Pátek. Od té doby jsem toho hodně prožila, tak to zkusím nějak zestručnit.

Bílá sobota: domácí práce, oběd v hospodě u sousedů (pálivé těstoviny a smažené tvarůžky). Večer v 10 hodin začínala vigílie u sv. Jana. Krásné teplé a bezvětrné počasí. Venkovní ohýnek, průvod se svíčkama, čtení a zpěv žalmů. A pak Vzkříšení - rozsvícené světlo, slavné Gloria. Přitom takové milá, domácí atmosféra, nádherný zpěv mini-sboru pod vedením Martina B. Nejvíc utkvěla píseň Plesej všechno stvoření od Adama Michny z Otradovic. O půlnoci se pokračovalo hostinou přímo v kostele, ale manžel byl unavený, šli jsme raději spát.
Neděle: zůstávám sama doma, práce na zahrádce, snaha zjistit něco o před- kolumbovských kulturách v Peru. Na večeři si vařím jáhlové rizoto, nic moc.
Pondělí velikonoční: jsem doma a ani nedutám, aby někomu nenapadlo mě přijít obšťastnit výpraskem. Daří se to. Telefonát od mamky a potom od sestry. Sepisuju články o A. Comtovi. Večer se vrací manžel.
Úterý: běžím do DDM, povídám děckám o želvě nádherné. Na počítačích mě opět štvou, ale nenechávám se vytočit. Jenže mám pocit, že už jsem je naučila všechno, co vím, a že už jim nemám co říct. Večer jsem se něco učila, ale už nevím co.
Středa: na tento den mám "velký úkol" - vynést otýpku pořezaných větví do velkoobjemového kontejneru, který stojí na náměstí asi 1 km od našeho domu vždycky 1x za 14 dní. Splněno.  Kousek od kontejneru, uprostřed města, vidím hopkat králíka. Asi zatoulaný velikonoční zajiček... Pro velký úspěch jsem ještě odnesla rezavou tyč do sběrných surovin. Majitel si ze mě dělá srandu a dává mi 20 korun. Potřebuju tam toho odnést víc, ale už nemám sílu. Jdu na zahrádku, ryju a seju. Aspoň v něčem jsem popředu.
Čtvrtek: dopoledne se balím a odjíždím do Brna. Bohužel, i když jsem tam chtěla být co nejdřív, dorazila jsem na studovnu až ve 4 hodiny. Beru si knížku o starověkých náboženstvích od Hellera a o před-kolumbovských civilizacích Střední Ameriky od Kováče a hodinu a půl se učím. Plány na večerní procházku samozřejmě padají. V 7 hodin doma u rodičů, ohýnek na zahradě a opíkání buřtíků. Moje stařičká kočička - zjišťuju, že je skoro slepá a hluchá, a lituju ji, když křičí, že se ztratila uprostřed kuchyně. Večer nacházím sestřinu knížku o PC a vypisuju si, co ještě bych měla klukům v kroužku povídat. Nakonec toho není tak málo, jak jsem se bála v úterý. V noci skoro nespím. Kočička bloudí po domě a křičí a pak už vstávají rodiče do práce.
Pátek: po snídani jedu do Brna, abych co nejvíc nastudovala. Opět Heller, Kováč a  Religions of the Ancient World. Ve 3 hodiny začíná přednáška o řeckém a potom o římském náboženství. Cestou na vlak potkávám kamarádku z ročníku, která mi dodává odvahu. Domů k rodičům se vracím v 8 hodin, za hodinu přijíždí i manžel. I přes to, že bych se měla učit a nic jiného, jedeme na výlet.
Sobota: po ránu do Valtic. Chladný vítr. Vyrážím na výlet kolem rybníků. Už za chvilku cítím, jak mi jarní příroda dobíjí baterky. Lidi pracují na vinicích, odevšad slyším zvuky ptáků. Stává se ze mě lovec. Sleduju párek potápek roháčů. Vstupuju do starého dutého stromu. Nacházím celkem 3 kešky a fotím a fotím. Chvílemi se zatahuje, ale neprší. Nádhera! Večer mi to kazí hádka s tátou. Snažím se koukat do knížky, ale ani nevím, o čem vlastně čtu. Brzo to zabalím a jdu spát.
Neděle: dopoledne vyrážíme s manželem do lesa. První cíl: dát nalezený geocoin do místní kešky. Druhý cíl: vidět na vlastní oči kvetoucí koniklec a vyfotit ji. Splněno. Na zpáteční cestě se ochlazuje a padají kapky s drobnými kroupami. K obědu kachna se zelím. Pak už balím. Cesta domů v pohodě, ale garáž odemykám v dešti. Přivezla jsem si trekové kolo, spoustu nových informací, podnětů a fotek. Takže mám co zpracovávat.
 


Komentáře

1 myšmamá myšmamá | E-mail | Web | 12. dubna 2010 v 12:05 | Reagovat

...dobré čtení...a co ti závidím?...víru v něco...já už jsem tak daleko, že věřím, jen sama sobě...nikdy nebyl nikdo semnou, aby mi v netěžších dobách pomohl...natož..ten nahoře...musela jsem hledat útěchu v polštáři promočeném slzama skrs naskrs...

2 mstajer mstajer | Web | 14. dubna 2010 v 21:05 | Reagovat

Teda program máš našlapaný!
U nás proběhly Velikonoce v pohodě, do kostela nechodím, takže ty zvyky kolem neznám. Ale kluci(syn a synovec) šli na velký pátek hledat poklad!
A našli. Synovec měl úplně jasno , kde bude, snad se mu o tom i zdálo. A on tam opravdu byl. Hledali s dědou.

3 pavel pavel | Web | 15. dubna 2010 v 23:30 | Reagovat

ani manžel tě nevyšlehal? uvadneš :D
jáhly jsem nedávno zkoušel jíst a nemohu říct že by mi chutnali...
odpověď nalezneš u mne, ahoj

4 pavel pavel | Web | 16. dubna 2010 v 22:52 | Reagovat

chutnaly... taková ostuda :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.