epos o Gilgamešovi

12. května 2010 v 14:23 | lenicka |  Přední Východ
otázka č. B 41

Epos o Gilgamešovi oslavuje přátelství a odvahu hrdinů, líčí úzkost z konečnosti lidského života a touhu po nesmrtelnosti a nalezení smyslu života. A v tom je stále aktuální.


"Ten, jenž hlubiny zřel, samotné základy země,
ten, jenž všechno se dozvěděl a pochopil vše, ...
prozkoumal všechny světové strany,
veškerou moudrost si osvojil beze zbytku.
Tajemné věci uviděl a odhalil skryté,
přinesl o tom zvěst, co před potopou se stalo.
Dlouhou pouť vykonal a znaven spočinul...
Zbudoval hradbu Uruku hrazeného..."

Vznik a vývoj eposu:
1) sumerské verze: ústně od 25. st. př. l., dochované texty pocházejí z 20.-17. st. př. l.; 5 textů - Bilgames a Agga; Bilgames a Chuvava; Bilgames a nebeský býk; Bilgames, Enkidu a podsvětí (nebo Bilgames a dub/strom chuluppu, líčí osudy zemřelých, připojeno jako XII. tabulka k pozdějším verzím), Bilgamesova smrt (Bilgames ulehl a nezvedá se více). Bilgames = praotec hrdina (dřívější teorie), stařec se stává mladíkem (dřívější teorie), výhonek stromu més (kosmický strom).
2) akkadské-starobabylonské: 10 exemplářů, od 18.-17. st. př. l.; Pensylvánská tabulka z Uruku - součást skladby Vyniká nad jiné krále, o Gilgamešových snech a jejich výkladu Ninsunou (před setkáním s Enkidu); tabulka z Yalské univerzity - o přátelství s Enkiduem a přípravě na výpravu proti Chuvavovi; tabulky z Nippuru - Gilgamešovi sny po cestě k Chuvavovi; tabulky z Šaduppúmu: výklad snů po cestě k Chuvavovi, příchod k cedrovému lesu; tabulky z Iščálí/Nérebtum/chicagská tabulka - Enkidu a Gilgameš se radí, jak odejmout Chuvavovi paprsky aury, zabíjí Chuvavu a a kácejí stromy; fragment z muzea v Bagdádu - Enkidu zhotovil cedrové dveře pro chrám boha Enlila v Nippuru, aby se na ně Enlil nehněval; tabulka ze Sipparu - Gilgameš bloudí po Enkiduově smrti po světě, potká šenkýřku Siduri a převozníka k Uta-napištimu. Podoba eposu, která vznikla v semitském prostředí na základě starších sumerských epických skladeb, a která líčila život bájného sumerského vládce, byla sestavena již ve starobabylonském období (17. st. př.l.), ale nebyla ještě ustálená, nebyl zde mýtus o potopě (součást mýtu o Atrachasísovi)
3) středobabylonské: 2 texty; fragment ze 14./13. st. př.l. - bohyně Aruru na prosbu shromáždění bohů vytváří Enkidua; tabulka z Uru z 12. st. - Enkidu před smrtí proklíná nevěstku + jeho vize podsvětí. Ve středobabylonské verzi používán logogram Giš.Gim.Maš (Giilgameš) (první badatelé to četli Izdubar) = "rovnající se harmonickému stromu", nebo "čistý jako strom" - bytost nadaná stejnou harmonií jako kosmický strom mésua ten kdo váží skutky lidí (jako podsvětní bůh).
4) kanonická/ standardní babylónská verze: závěrečná fáze vývoje eposu - jeho standardizace. Zapsán na dvanácti tabulkách po šesti sloupcích a 50 verších, dohromady přes 3000 veršů. Známý z knihovny krále Aššurbanipala (7. st. př.l.) v Ninive, další fragmenty této verze eposu z Aššuru, Chirizíny, Kalachu, Uruku a Babylónu. Rekonstruováno 1600 veršů + další podle paralel; 600 veršů chybí.

Název a editoři: ve starověku se epos nazýval "ša nagba ímuru" = "ten jenž hlubinu zřel" podle prvních slov, nebo "sbírka Gilgameš" podle katalogu knihovny; "sbírka Gilgameš podle znění Sín-leke-unníního, kněze-zaklínače", který žil asi kol. r. 1200 př.l. v Uruku (nebo na dvoře asyrského krále ve 2. pol. 13. st. př.l.), zasloužil o sepsání konečné podoby eposu (11 tabulek). 12. tabulka (vize podsvětí) podle starého sumerského textu Bilgames, Enkidu a podsvětído této kompozice nezapadá, připojil ji kněz Nabú-zukup-kéna, který žil v Kalachu r. 705 př.l. - v té době Asyřané přemýšleli o posmrtném osudu člověka (zemřel král Sargon II. a nebyl řádně pohřben).

Postavy:
Gilgameš: "Vyniká nad jiné krále, velebný, pán postavy znamenité, hrdina, výhonek Uruku, trkavý býk...", opora, záštita vojska svého, ničí kamenné hradby, hloubí studny, obnovuje svatyně; syn bohyně Ninsun a krále Lugalbandy, ze 2/3 bůh, z 1/3 člověk; bohyně Mach mu dala dokonalé tělo, bohatý vlas a vous, nemá sobě rovného protivníka, chová se zpupně.
Enkidu (na začátku): hrdina, zrozenec ticha (narodil se ve stepi), Ninurta ho obdařil silou, celé tělo měl porostlé srstí, vlasy jak žena si upravuje (možná kultovní prostitut); chodí s divokými zvířaty, živí se trávou a vodou; "je na zemi mocný a silný, jako by Anu ho obdařil silou, má jí víc než dost..."; chrání divoká zvířata před lovcem, ničí jeho pasti.
Chuvava/Chumbaba: strážce cedrového lesa (ent?), dosazený bohem Enlilem, velký jako cedr, démon, jeho dech byl smrt, řev byl hroznější než potopa a ústa (nebo řeč) oheň, někdy byl považován za lidožravého. Byl vybaven sedmi "ochrannými zářemi", někdy též sedmi hrůzami, aurami.

Obsah a děj:
Gilgameš nutí mladé muže z Uruku pracovat, využívá právo první noci, lidé naříkají. Bůh Anu přikázal bohyni Aruře, aby stvořila soupeře pro Gilgameše - tím je Enkidu. Lovec, kterému Enkidu ničil pasti, přivedl Enkiduovi nevěstku Šamchat - "až ji spatří a přiblíží se k ní, odcizí se mu zvěř, která vyrůstala ve stepi s ním". Když se s ní Enkidu pomiloval, začala se ho zvířata bát, byl zbaven části síly. Šamchat láká Enkidua ze stepi do města. Enkidu chce jít do města a vyzvat Gilgameše, aby se spolu utkali. Gilgamešovi se o něm zdálo a jeho matka Ninsun mu sny vysvětlovala: Gilgamešovi se zdálo, že si zamiloval hvězdu, která spadla z nebe, a sekeru - Ninsun to vykládá tak, že bude mít silného a obdivovaného přítele.
Enkidu se nejdřív dostal do společnosti pastýřů, učil se jíst chleba a pít pivo, omyl se, upravil se, pobil šelmy, takže mohli pastýři klidně spát. Setkal se s člověkem, jehož příbuzná měla strávit první noc s Gilgamešem. Šel do Uruku a zastoupil Gilgamešovi cestu do domu nevěsty. Zápasili a když zjistili, že jsou stejně silní, spřátelili se.
Enkidu byl smutný a Gilgameš vymyslel, že spolu zabijí Chumbabu. Enkidu naříká, že Chumbaba je příliš mocný, ale Gilgameš ho uklidňuje, že společně ho porazí. Zbrojíři jim ulili těžké sekery, dostali požehnání od městské rady, a také od Ninsun. Ninsun přinesla oběť Šamašovi.
4. tabulka vypráví o cestě k cedrovému lesu. Gilgameš měl sen, který Enkidu vyložil jako znamení úspěchu. Setkávají se s Chumbabou, ale bez Šamašovy pomoci ho nedokážou porazit. Chumbaba prosí o život, hrdinové mu však setnou hlavu. Na voru ji pak vezou po Eufratu do Nippuru.
6. tabulka odpovídá skladbě Bilgames a nebeský býk: Ištar se zamiluje do Gilgameše, ten ji odmítne, vyčte jí osud jejích milenců. Ištar žádá svého otce (Anu) o nebeského býka, který by Gilgameše potrestal. Nebeský býk pustoší Uruk, ale Gilgameš s Enkiduem ho zabijí. Ištar lká nad svou pohanou a smrtí býka, Enkidu ji potupí. Ištar slibuje pomstu.
Enlil seslal na Enkidua smrt jako trest za zabití Chumbaby a božského býka. Gilgameš se modlí k bohům za život svého přítele. Enkidu však onemocní a slábne. Gilgameš se loučí s umírajícím přítelem. Enkidu je mrtev, Gilgamešův výkřik smutku se nese celou zemí. Enkidu je pohřben.
Gilgameš je hluboce otřesen smrtí svého přítele. Vydá se proto za nesmrtelným Utanapištimem. Cestou k hoře Mašu projde branou střeženou lidmi-škorpióny, 12x2 hodiny se prodírá temnými soutěskami a močálem beznaděje. Nakonec dorazí do zahrady drahokamů. Setkává se se Siduri, šenkýřkou bohů.
Siduri mu poradí, jak překročit vody smrti. Převézt jej může jedině lodivod Uršanabi. Gilgameš se s pomocí lodivoda dostává přes vodu a setkává se s Utanapištimem.
11. tabulka vypráví o potopě světa - viz mýtus o Atrachasísovi (o Noemově arše). Utanapišti poradil Gilgamešovi, že pro získání nesmrtelnosti musí podstoupil zkoušku - nesmí usnout po 6 dnů a 7 nocí, tedy po dobu, jakou trvala potopa. Gilgameš však selhal, a selhal i podruhé, když se vypravil pro rostlinu mládí. Uvědomuje si, že nesmrtelnost nezíská. Může se však nesmrtelně zapsat do dějin svým dílem - tím, že nechal postavit hradby Uruku.
12. tabulka je pozdější dodatek. Enkidu je stále naživu. Gilgameš zhotovuje dva předměty, které však spadnou do podsvětí. Enkidu do podsvětí vstoupí, aby předměty přinesl Gilgamešovi zpět. Nemůže se však vrátit zpět do země živých. Gilgameš prosí bohy o pomoc a Enkidu se nakonec vrací zpět, aby vyprávěl o chmurných poměrech v podsvětí.

Závěrem tak je: užívejme života dokud to jde. A zanechme tu po sobě aspoň něco dobrého.


Prameny:
Prosecký, Hruška, Rychtařík. 2003. Epos o Gilgamešovi. Praha: Lidové noviny
Epos o Gilgamešovi. Mýty a skutečnost.
Epos o Gilgamešovi. Grimoár (plná verze v češtině)
 


Komentáře

1 Sikar Sikar | Web | 12. května 2010 v 15:09 | Reagovat

Vzpomínám si, když jsem na tento epos měl na střední referát. Pojal jsem ho... řekněme drobet humorně, cituji: Býka nakonec Gilgameš zabil, ale musel mu pomáhat Enkidu, který chytil zvíře za ocas a točil s ním dokola, až byl býk absolutně dezorientovaný.

2 leni leni | Web | 12. května 2010 v 15:17 | Reagovat

[1]: Jojo, scéna s nebeským býkem je fakt humorná. Zvlášť to, jak mu Ištar (která Gilgameše uháněla) vyčítá, že ho zabili, on po ní mrskne jeho přirozením a řekne jí: "A s tebou, kdybych tě do rukou dostal, já naložil bych (stejně) jak s ním!"

3 pavel pavel | Web | 12. května 2010 v 23:45 | Reagovat

je to už dost dlouho když jsem to četl, ale jaká to byla verze, to ti neřeknu :D

4 leni leni | Web | 13. května 2010 v 8:54 | Reagovat

[3]: Tipla bych si, že standardní babylonská (jako já), ty ostatní jsou jenom fragmenty.

5 pavel pavel | Web | 13. května 2010 v 19:12 | Reagovat

[4]: mám ji v knihovně, ale je zabordelovaná :D
bohužel jednu polovinu knížek které jsem kdysi četl, jsem zapomněl a k druhé, z nedostatku času, jsem se ještě nedostal...vzpomínám, že jsem na tom podobně jako můj otec :D

6 Azzy Azzy | Web | 14. května 2010 v 12:23 | Reagovat

nechutne dlouha a nudna kniha :D

7 Lukáš Lukáš | Web | 14. května 2010 v 14:34 | Reagovat

Nazdárek. Tak tento epos je pro mě jeden z  těch lepších. Ach ach Gilgameš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.