spi měkce...

30. srpna 2010 v 7:39 | lenicka |  deníček
Můj človíčku chlupatej, já věděla, že tu nebudeš věčně, i tak jsi tu byla mnohem dýl, než je zvykem... Narodila ses, když jsem šla do první třídy, to už je neuvěřitelných 22 let. Bylas se mnou, když jsem potřebovala mít někoho ráda, spala jsi se mnou ve stanu na dolním okraji naší velké zahrady, když jsem se tam bála spát sama, chodila jsi se mnou na moje toulky lesem a já se pokaždý bála, že nás potká hajnej a odstřelí tě jako škodnou; nosila jsi mi hrdě ukázat svoje úlovky, skákala jsi kvůli mě po střechách, abys mohla být potají v noci se mnou... Nevadilo mi, že se kvůli tobě  občas nevyspím, protože ses mi stulila někam za ucho nebo pod peřinu a vrněla, jak nejhlasitěji to šlo, nebo protože jsi s hlasitým mňoukáním bloudila po domě. Byla jsem u toho, když jsi přišla na svět, bděla jsem s tebou, když jsi byla nemocná i když jsi rodila. Naučila jsi mě, že když mám někoho ráda, musím mu dát tolik volnosti, kolik sám potřebuje... Ochočila sis mě i celou naši rodinu, zabrala sis nejlepší místo na gauči a taky jedno z nejlepších míst v mým srdci...

(Tohle jsem napsala včera, poté, co mi sestra volala, že umíráš. To jsem si ještě myslela, že se s tebou stihnu dneska rozloučit... Nepočkala jsi...)

Spi měkce...



Micik2

Micik3

Micik1



 


Komentáře

1 Lady Rara Lady Rara | Web | 30. srpna 2010 v 7:49 | Reagovat

ahoj :) pls hlasuj za mňa http://graphic-peoples.blog.cz/1008/vgs-1-kolo som tam ako Lady Rara
PS:srry,že som nedala do reklám mno nevšimla som si

2 Týna.MAT Týna.MAT | E-mail | Web | 30. srpna 2010 v 8:01 | Reagovat

Ta poslední fotka je moc hezká..

3 Sikar Sikar | Web | 30. srpna 2010 v 8:06 | Reagovat

22 let je na kočku krásnej věk. Doufám, že si je všechny do jednoho užil.

4 mumik mumik | 30. srpna 2010 v 8:46 | Reagovat

Ona se snažila čekat,ležela v takovým divným stavu, kdy jenom dýchala víc, jak 12 hodin, třebaže jindy pořád spala, tentokrát ani nespala už tu předešlou noc a celý den, jakoby se bránila tomu, aby se jí očička zavřely, ale ještě večer slabě vrněla,takové péče se nedostane ani žádnému člověku, Jana si lehla na zem do spacáku, aby jí byla pořád nablízku, podložila jí hlavičku, zakryla ji, vlhčila jí rtíčky vodou, když už jenom trochu pohnula pacičkou. Myslím, že odešla v klidu. Mum

5 Já | Web | 30. srpna 2010 v 9:24 | Reagovat

To je mi líto...byla to ale nádherná kočička...

6 Johanka Johanka | Web | 31. srpna 2010 v 16:33 | Reagovat

Tyhle dušičky, co o nás ví všechno... a člověk má dojem, že neslyší jen ty monology, co pouštíme nahlas ven... je těžké, když odcházejí. A víš, co je zvláštní? Včera, když jsem se dívala, jestli klaplo to naše virtuální přátelství a posléze se podívala na tvé fotky, obdivovala jsem právě tyhle...

7 Lukáš Lukáš | Web | 2. září 2010 v 8:36 | Reagovat

pro "lenička": Ahoj. Vím, jak to bolí, když ztratíš někoho, ta bezmocnost to změnit...je mi to líto. Ať už si o mně myslíš cokoliv, tak je mi to skutečně líto. Mimochodem už asi měsíc doma plánujeme, že si pořídím britskou kočku nebo perskou činčilu...ale v každém ve velice brzké době bude...tu, kterou jedinou mám nejradši (pes totiž je dle mého názoru taková spíš loutka člověka).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.