samhainový

2. listopadu 2010 v 7:34 | lenny |  deníček
Dny se pomalu krátí, ale sluníčko pořád krásně hřeje. Chtěla bych toho tolik napsat, ale když se o pár akcích, o kterých se mi nechce psát takhle veřejně, zmíním jenom tak letmo, tak mi toho moc na psaní nezbyde....


Minulý týden jsem byla v práci jenom ve středu. Vyryla jsem bednu pastináku a ani jsem jich moc nerozsekala, tak jsem měla radost a paní šéfová taky. Za odměnu jsem dostala výplatu a ještě plný batoh zeleniny a ještě moc milý přání k narozeninám a bio-čokoládu bourbon-vanilka a malou lahvičku bio-vína. Říkala jsem, že si to snad ani nezasloužím, ale prý jo :)))
Ve čtvrtek jsem navštívila R., v pátek jsem udělala kus práce na své zahrádce a v sobotu se prošla s M. dvakrát kolem pardubického zámku, nejprve po zámeckých valech a pak ještě parkem. V neděli jsem po dlouhé době zašla s manželem na večerní mši k Bartolomějovi, pozdravit otce Vladimíra. Barevná okna kostela zářila do tmy, tak jsem taky nasála trochu té samhainové atmosféry...


Samhain... doba, kdy tma přebírá vládu, kdy duše zemřelých jsou tak trochu blíž našemu světu, a kdy je čas obětovat bohům a očistit se a uspořádat minulé záležitosti, aby život mohl pokračovat. I já jsem samhainovou noc využila k vyřešení něčeho, co mi dlouho leželo na srdci. A dopadlo to... tak nějak podle očekávání, vlastně i trochu líp, takže dobře, moc dobře.
Včera jsem si zase vyjela do práce na kole, bylo tak teploučko, že jsem ani nemusela mít rukavice. Zato ale foukal protivítr, tak jsem se docela zapotila. Na farmě jsme tentokrát nebyly samy, s mrkví nám přijela pomáhat maminka a sestra paní šéfové, až z Ostravy, tak se trochu bojím, že než odjedou, chytnu ten jejich kratky přizvuk.
Hned ráno jsem dostala lekci dojení koz, nebyla jsem napoprvé zrovna obratná, ale šlo to a bavilo mě to, protože ty vemínka jsou krásně hebký a teploučký. No a pak už byla jenom mrkev a mrkev. 6 řádků podrytých traktorem... Byly jsme na to 4 a udělali jsme něco přes polovinu, což nakonec dalo 16 beden mrkve. Když jsem tam byla dopoledne sama, navštívila mě bílá kočka, ale nějak se jí moje činnost nelíbila, tak mě jen tak z ničeho nic sekla přes ruku a zase odešla. Holt, kočky se s prácí moc nekamarádí.
Dostala jsem výplatu a obrovskou fialovou ředkev vodnici pro manžela, protože mu nějak zachutnaly. A když jsem jela nazpátek, bylo nebe nádherně růžový od červánků... Musím to psát znovu? Je mi tu fajn, je mi tu krásně (a nechce se mi do Brna, i když to tam taky není špatný).

Jo a objevila jsem tuhle nádhernou skladbu a krásně emotivní video, což se mi zrovna hodí do nálady, tak si taky užijte, snad se bude líbit i vám...

 


Komentáře

1 Janah Janah | Web | 4. listopadu 2010 v 19:06 | Reagovat

Vám se dny krátí, nám už se zkrátily - máme cca 8hodin světla.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.