tři čtvrtě na jaro

16. února 2011 v 13:33 | lenny |  deníček
V sobotu jsem si sem pustila pořádnou dávku čerstvýho vzduchu a pak jsem se klepala jako ratlík. Ještě to není ono, i když celý minulý týden bylo překrásný počasí. Jenomže i když sluníčko hřeje, tak je prostě pořád zima. Třeba jako včera, kosa jak na sibiři a celej den mi mrzly ruce i nohy. Teprve pár dnů od Hromnic. Když jsme ve čtvrtek vyšly na pole už v 11, abysme ten poslední řádek mrkve stihly sklidit do červánků, byla půda ještě zmrzlá. Tak jsme začaly, i když šlo to ztuha, a pořád jsme čekaly, kdy to povolí, a ono to bylo pořád stejný. Povolí to až na jaře...


Ale je sklizeno, odjucháno a zapito a zajezeno čokoládou a já mám doma čerstvej sýr a čerstvou mrkev. Chtěla jsem tam zajet ještě v pátek, jen na chvilku a na kole, protože už jsem se na to po zimní pauze nehorázně těšila, ale ráno obloha plakala drobnýma kapkama a tak jsem vyčkávala, sledovala radar, a konečně někdy před třetí vyjela, směr Počáply, Kunětice a Němčice. Až na Sibiř.
Západ se moc nevydařil, byla vidět jenom tenká červenozlatá linka nad obzorem, ale stihla jsem projet kolem Perníkové chaloupky a dojet domů ještě před setměním a s dobrou náladou, kterou mi kazilo akorát to, že mi někdy u Sibiře volala jedna milá osoba, jenže já to (ehm, jako obvykle) nestihla zvednout, a ani zpátky mi nešlo zavolat. Ale nakonec se vyřešilo i tohle, a já mohla jít krásně unavená a spokojená spinkat. Teda, kdyby si sousedi nedělali do půl druhé v noci mejdan. Ale vlastně i tak. Na usnutí mi hrál skvělej remix mé zamilované River flows in you...
V sobotu ráno jsem spala až do desíti a pak šla do města a nakupovat, protože svítilo sluníčko a obloha byla modrá. Minulý týden jsem si pochutnala na luxusní verzi waldorfského salátu, kdy se nejdřív na másle opeče celer a oříšky a pak se to nechá zkaramelizovat, přidají se jabka a majonéza, a je to tak dobrý, že si to Luboš spletl s dezertem, jenomže mi kvůli tomu začal docházet třtinovej cukr. Teda docházelo mi toho víc, už to tu zase bylo jako u vyjedenýho krámu.

A teď ještě trocha chlubení a děkování zároveň. Nejdřív, asi v pondělí, mi došlo roztomilý a originální psaníčko od Babe. Byly v něm semínka šípků, jak už jsem psala. A ve čtvrtek mi došlo další, větší psaní od Pavla, a v něm byla sada temperek. Je to sice výhra z jeho soutěže, ale já to beru jako předčasný dárek k svátku (jo a kdyby mi někdo další chtěl udělat radost, tak ještě sháním pořádný pastelky a tuš). A moc mu za to děkuju. Doufám, že jemu i vám udělám brzo radost nějakým pořádně barevným obrázkem.

dopisy

No a co ještě... Na nějaký čas jsem převzala rubriku Téma týdne na Libere. Dočetla jsem Hloubení a Verlainovy básně a začala číst Přistání od Marie Zimmer Bradley (a zamilovala si to), napsala recenze na dvě knížky a film a několik dalších článků. A protože jsem se do psaní zažrala a protože mám kolem sebe další podobně zažraný lidi (Sussanah třeba :), přihlásila jsem se na kurz kreativního psaní Reného Nekudy. A to je zatím asi všechno.
Jenom na svoje nejmilejší jsem poslední dobou nějak neměla čas. Ale to doufám brzo napravím. Protože... k čemu by to všechno bylo, kdybych o tom pak neměla komu popovídat, žejo...

Vaše Leni je šťastná, ani neví proč... Asi za to může ten jarní větřík, příjemná únava, dobrý jídlo (spousta dobrýho jídla) a strašně hodní kamarádi a milé kamarádky všude okolo.

Pac a pusu a opožděně krásnýho Valentýna!

 


Komentáře

1 Babe Babe | E-mail | Web | 16. února 2011 v 13:48 | Reagovat

Chjo :D Takle se docela stydim :D. Ty tempery sou vymakaný, když máš tyhle tři barvy :) rádo bych to s nima jednou zkusilo, červená, modrá a žlutá už mě trochu nuděj :D. A promiň, asi nepošlu pastelky, matka je se mnou o výkendu asi půjde koupit, a asi jí nedonutim aby koupila ještě jedny pro mou milou Leni, a taky by mi nedala peníze na známky :D. Joa, kdo chce šípky, ať mi pošle adresu na ímejl :D.

2 lenny lenny | Web | 16. února 2011 v 14:05 | Reagovat

[1]: Babátko, ty přece už nic posílat nemusíš, stačí když mi občas kvíkneš na Skype :)

3 Babe Babe | E-mail | Web | 16. února 2011 v 14:11 | Reagovat

[2]: Rádo kvíkám :D.

4 Johanka Johanka | 16. února 2011 v 16:05 | Reagovat

Tak ten waldorfský salát opravdu závidím. A jak se líbí tempery? Já myslela, že dorazí nějaký dvoupatrový, i s oranžovou a růžovou.
(což přináší otázku-vidělas nebo četla Hrdého Budžese?)

5 Johanka Johanka | 16. února 2011 v 16:07 | Reagovat

To tvoje štěstí je až nakažlivý, po přečtení hned lepší nálada :)

6 Aailyyn Aailyyn | Web | 16. února 2011 v 17:11 | Reagovat

To bude jarem, taky na mě působí blahodárně. :-)

7 Janah Janah | Web | 16. února 2011 v 20:06 | Reagovat

Tak jsem zvědavá na ten obrázek,co nakreslíš, Waldorfa ti taky závidím :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.