země, vydej své poklady!

6. března 2011 v 20:18 | lenny |  deníček

Tak, kdy že jsem psala naposledy? Nestíhám prostě. Ne že bych pořád něco dělala, ale musím taky někdy relaxovat (což u mě znamená nedělat nic, maximálně nějakou neakční činnost jako sledování snílkovského chatu nebo čtení, nebo rovnou spaní) nebo psát úplně něco jiného (třeba na Libere, nebo ten avízovaný román)...


Minulý týden jsem střídavě něco dělala a odpočívala, protože jsem se po té dvoudenní nemoci cítila pořád jakási slabá. Ve čtvrtek jsem si zajela na farmu pro zeleninu a rovnou jsem dostala i čokoládu a sýr a přání všeho nejlepšího k svátku. A taky jsem si tu trochu uklidila a snažila se hodně psát, ale jak říkám, cítila jsem pořád únavu, tak vlastně dohromady nic moc.
Zato tento týden začal hodně akčně. V pondělí jsem hned po ránu zašla na pracák, potom jsem obešla obchody (koupila jsem spoustu jídla, čokolády, a taky pumpičku na kolo), odpoledne zašla na zahrádku, ostříhat strom a suché bylinky, a večer ještě zahrát si go do čajovny. Bylo krásné počasí, tak jsem se už těšila na úterý, odkdy jsem měla podepsanou novou pracovní smlouvu, že si zase vyjedu na kole. Prý: pěkně to vyšlo... letos jsi tu oficiálně poprvé, poprvé jsi přijela na kole a poprvé jdeme na pole (to sklízení se nepočítá, to se jenom dokončovala práce z podzimu). A tak jsme vzaly hrábě, lopatičku na dloubání pýru a košík a vyšly jsme.
Sluníčko krásně hřálo, ale půda byla rozmrzlá jenom po povrchu. To nám ale stačilo. Vysbíraly jsme největší plevel a šutry a pak jsme uhrabaly první padesátimetrový záhonek. Vyrvaly jsme zemi ten pruh hladké půdy, mezi vyschlýma hroudama, kořenama pýru a kamínkama, a navečer jsme do něho zasely prvních 6 řádků mrkve. Odjížděla jsem až těsně před setměním, záda mě bolely, a ještě víc stehna. To od toho kola, na který po zimě nejsem zvyklá. A ve středu jsme pokračovaly dalšíma dvěma záhonkama (a mimo toho obvyklým přebíráním mrkve ve skladu, krmením zvířat atd.).
Z toho prachu mi vysychalo v puse, rozpraskaly mi ruce a začínala jsem cítit všechny svaly. Nějak mi docházela energie. Ale na poli jsem si nasbírala plnou kapsu krásných barevných kamínků a k tomu jeden, kterej vypadá jako kamenný vajíčko. Takže vlastně úspěch.


Ve čtvrtek už jsem to kolo vzdala a jela raději autobusem. Uhrabaly jsme další dva záhonky, a já jsem za odměnu dostala další kamínky, který vypadaly jako kousky mramoru. A protože ten den foukal nepříjemně studený vítr, dostala jsem vyjímečně i výbornou teplou polívku na zahřátí. Po návratu domů jsem jenom sedla a odpadla... Ale ještě před usnutím, jako vlastně pokaždé, jsem si sedla k počítači a napsala aspoň kousíček toho mýho budoucího románu. Protože na čerstvým vzduchu, na kole a na poli, mě napadá spousta myšlenek a hezkých slov...
Ještě že už byl pátek. Tentokrát jsme stihly záhonek jenom jeden (bylo tam víc hrud než předtím a taky už jsme toho měly plný kecky), a mimo toho jsme ještě připravily další záhonky na zorání. Vyrvaly jsme zbytky košťálů a rozházely jsme koňský hnůj, který jsem tam navozila v prosinci. A za fóliákem jsme sklidily úplně poslední loňskou mrkvičku. A odpoledne jsme vzaly fenku Báru a zajely s ní k paní veterinářce do Velin, na vykastrování. Nechala jsem se pak vysadit v Holicích, protože jsem se rozhodla, že místo známé cesty autobusem si udělám výlet po krajině vláčkem. A byl to moc pěknej výlet, protože chvíli před odjezdem z Holic zapadlo slunko a cestou jsem pozorovala, jak na té temnící se obloze rýsují tryskáče zářivě zlaté čáry, sem a tam...
Domů jsem tak dojela už skoro za tmy a za večerního chladu, ale naprosto spokojená sama se sebou, s tím co všechno jsme na farmě udělaly, s tím jak bylo celý týden krásně a s vyvětranou hlavou plnou nových nápadů. Doma na mě totiž čekaly ty nasbíraný kamínky, ze kterých v nejbližší době snad něco vytvořím...



Poslední dva týdny pořád poslouchám Nightwork a Vojtu Dyka, tak vám posílám něco na ochutnávku... (teda - spíš bych měla říct, že jsem poslouchala, až do pátku - od včerejška si tu pouštím balkánskou, romskou a orientální hudbu a už se móc těším na jednu akci na přivítání jara... a taky na Jiříka se těším! ale o tom až někdy příště)
 


Komentáře

1 pavel pavel | Web | 7. března 2011 v 21:59 | Reagovat

Krásné... asi tam zajedu taky sbírat. :D
Takže jsi zahradnice? A nebolí od kola spíše prdelka? :D

2 lenny lenny | Web | 7. března 2011 v 22:16 | Reagovat

[1]: zajeď, budeme jenom rády :)
zahradnice jsem byla dřív, teď mám brigádu na ekofarmě
...a jo, bolí... (ale ty stehna mi vadí mnohem víc, druhej den jsem se kvůli tomu ani nemohla ohnout)

3 pavel pavel | Web | 8. března 2011 v 0:20 | Reagovat

[2]: Zajel bych, dokonce tam kde bydlíš, mám dobrou kamarádku a rád bych ji taky navštívil. Snad mi to vyjde v létě, teď jsem zase už v Německu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.