uspěchaná komárovská krabka

7. dubna 2011 v 22:23 | lenny |  geocaching
# 87 ptačí oblast Komárov

Poslední dobou to hledání krabiček dost zanedbávám. Na vycházky není čas ani síla a na kole jezdím jenom do práce a nazpátek, ráno co nejrychleji a večer jsem ráda, že dojedu domů (no, vlastně kecám, pokud nejedu až úplně pozdě, tak se v Sezemicích stavím na točenou zmrzlinu, chytnu druhý dech a jedu se toulat někam kolem Labe nebo po lese nebo po loukách a tak). A ve městě se mi hledat nechce. Ve městě mě to vůbec nějak přestalo bavit...


V sobotu jsem ale do práce jela až večer... Ano, čtete správně. Paní šéfová i s manželem odjeli na ekoakci na Moravu a já jsem byla pověřená, abych tam zajela na sobotní večerní dojení. Původně jsem chtěla vyjet už po obědě, někam si zajet, hledat kešky, fotit a užívat si sluníčka, ale nakonec jsem vyjela až v pět hodin a měla jsem dost naspěch. Co nejrychleji jsem dojela do Sezemic, pak do Časů, to už bylo asi půl šesté. Odbočila jsem z hlavní silnice na úzkou skoro-polňačku, dojela do Dašic (to už bylo tři čtvrtě na šest) a do Komárova (to už bylo skoro šest).
Sesedla jsem a vydala se po břehu minipotůčku na okraji ptačí oblasti hledat. Našla jsem lehce, ale na druhé straně vody. Čas na vracení se a obcházení nebyl. Naštěstí tam ležela větev, po které se s trochou odvahy dalo přejít. Přešla jsem, vyzvedla krabku, načmárala podpis a TFTC, zběžně prohlídla poklad a pomyslela si "ještě že tam není nic zajímavýho, aspoň se nemusím zdržovat s výměnou" a pelášila zpátky ke kolu. Bylo pár minut po šesté.
Sebrala jsem poslední zbytky sil a rozjela se naplno k farmě. Dojela jsem tam o čtvrt na sedm, přesně jak jsem potřebovala. Kozy (líté šelmy s hebkýma čumákama a podivnýma pohybama v žaludku) už čekaly. První jsem podojila v pohodě jako vždy, se druhou mi přišel pomoct pan domácí. Ještě že tak. Byla vyjukaná z toho, že už den neviděla svou paní, a pochodovala kolem stěn chlívku, kde jsme ji vždycky odchytli a kousek oddojili, až jsem nakonec prohlásila že dobrý. Uff.
Tak ještě nakrmit, schovat mlíko a nejvyšší čas na návrat, abych to stihla do tmy a než se ochladí. Měla jsem jenom moirové triko a větrovku, ale stačilo to. Z farmy už jsem jela po známé trase, Horní, Dolní, Choteč, Sezemice (tentokrát bez zmrzky, na tu už bylo pozdě) a domů. Dojela jsem v osm a jenom jsem se divila, že jsem to všechno zvládla. Ujet takovou trasu, tak rychle, bleskurychle najít krabičku, a hlavně podojit, poprvé bez dohledu paní šéfové...
Ufff...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.