žiju v přítomnosti

28. května 2011 v 1:34 | lenny |  můj svět

Ještě donedávna jsem žila minulostí. Vymlouvala jsem se na to, co mi kdysi kdo řekl, a na to, jak jsem se tehdy rozhodla. Myslela jsem, že když se něco jednou stalo a když jsem si na něco zvykla, tak to tak už je a bude. Myslela jsem na to, že když jsem se v minulosti jednou o něco pokusila, tak to nedopadlo úplně nejlíp, a že jsem se tehdy zařekla, že nemá cenu to zkoušet znovu. A že jsem přece před pár lety prodělala těžký zápal plic, a že mě teď ty následky limitují, že jsem přece od té doby slabá, že na to musím brát ohled.


Ale kdo žije minulostí a říká, že tehdy to bylo jednodušší, nebo kdo se vymlouvá na špatná rozhodnutí a komplexy ze špatných zážitků, ten se ochuzuje o budoucnost. Ztrácí naději, že může být líp, protože už nemá sílu znovu zkoušet dělat věci jinak.
Naproti tomu někteří lidi žijí budoucností. Stráví spoustu času plánováním, protože mají pocit, že v současnosti nemají, co by chtěli. Čekají, až bude dost peněz, aby mohli koupit a zařídit si třeba bydlení podle svých představ. Čekají, až budou mít víc času, aby si mohli víc užívat života. Práci považují jenom za prostředek k lepší budoucnosti. Ani je nenapadne se zastavit, protože pořád spěchají, protože jsou nedočkaví, aby už ty lepší zítřky přišly.
Ale kdo žije budoucností, žije ve snu. Nedokáže ocenit to, co má. Pořád jenom čeká, že bude líp, a jeho život utíká bez toho, že by se chvilku zastavil a vychutnal si to. Než dospěje k jednomu cíli, už poběží za dalším. Nedokáže se z ničeho radovat, jenom sleduje, jestli stíhá a jestli odpovídá nárokům, které si na sebe vymyslel.

V minulosti jsem toho hodně podělala, možná že úplně všechno, ale už se nechci na nic vymlouvat, protože vím, že jenom díky minulým zkušenostem jsem tam, kde jsem, a jsem tím, kým jsem. A budoucnost zatím není. Nevím, na co se mám těšit. Mám před sebou jenom nejasný obraz toho, co chci jednou prožít, ale vzhledem k tomu, že před rokem jsem ani netušila, jak to bude vypadat dneska, může se stejně tak během dalšího roku stát cokoliv.
Wasted Youth. No Future.

Vypadá to špatně? Ale ne. Díky tomu jsem se naučila žít v přítomnosti. Vážím si toho, co mám. Toho co prožívám, co dělám, s kým a kde jsem. Přijímám to, takové, jaké to je. I sebe přijímám takovou, jaká jsem. Někteří moji známí mi říkají, že bych měla zapracovat na svém budoucím štěstí (protože mají pocit, že bych třeba měla hned chtít vztah se vším všudy a navždy a "pořádnou práci" a byt a nevím co všechno a dokud to tak nebude, tak si nemám co užívat), ale já vím, že ani to, co mám teď, rozhodně není málo. Na budoucnosti pracuju, ale nemyslím na ni. Vím, že přítomnost mě k ní dovede sama, i bez mého plánování. Soustředím se jenom na to, co prožívám teď, protože to je jediná možnost, jak o to "teď" nepřijít. Užívám si každé chvilky, ať už svítí sluníčko nebo prší. V každém okamžiku vím, že je všechno tak, jak má být, a že bych s nikým neměnila. Tohle je můj život. I když se mi po někom stýská, nebo mě něco bolí, tak neodcházím do minulosti nebo budoucnosti, ale pořád jsem tady, plná vděčnosti a naděje.

Naučila jsem se žít v přítomnosti...



 


Komentáře

1 c-r-a-z-y--l-a-zy c-r-a-z-y--l-a-zy | Web | 28. května 2011 v 8:06 | Reagovat

moc hezky napsané. Poslední dobou se v tématech týdne stále častěji oblejvují články na dva řádky. Tohle je příjemné překvapení :D

2 D.:) D.:) | Web | 28. května 2011 v 8:23 | Reagovat

:) Tenhle článek se vážně povedl!

3 Babe Babe | E-mail | Web | 28. května 2011 v 22:13 | Reagovat

hlavní je tady a teď :)

4 Amelie Amelie | Web | 9. července 2011 v 15:24 | Reagovat

Moc hezký článek!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.