Červenec 2011

jak jsem se naučila píct chleba

20. července 2011 v 21:55 | lenny |  jídelna
Víte, jak se peče pravý kváskový chleba? Bez pomoci kvasnic? Já to donedávna taky nevěděla, i když takový chleba jím u nás na farmě skoro pokaždý, když tak jsem. Až před dvěma týdny se na to paní šéfové zeptala moje kamarádka Lenka, kterou jsem vzala na farmu na návštěvu. A protože jí chleba moc chutnal a protože není takovej lenoch jako já, hned si nechala odlít do skleničky trochu kvásku, aby si ho mohla vzít s sebou do Brna a vyzkoušet si pečení sama. Jenomže si zapomněla kvásek v mé ledničce :)

dovolená v Pardubicích

19. července 2011 v 1:10 | lenny |  deníček

Pracovní maraton skončil na konci června a já jsem si mohla odpočinout, uklidit a udělat si dovolenou. Nikam jsem ale nejela, zůstala jsem v Pardubicích. Ale abych netrávila dovolenou sama, přijela si ji se mnou užít moje brněnská kamarádka Lenka se svým synkem Jeníkem.


vlčí léto laponského mlynáře

14. července 2011 v 23:41 | lenny |  knihovnička




Kniha popisuje sever Finska krátce po druhé světové válce. Tehdy se do mlýna na řece Suukoski přistěhoval vysoký chlapík jménem Gunnar Huttunen. Od začátku se mu místní posmívali, pátrali po jeho minulosti, naslouchali jeho žertíkům a obávali se jeho chmurných nálad. A odsuzovali ho a považovali za blázna, protože když ho popadl hluboký žal nebo naopak velká radost, tak vyl jako vlk.


ve znamení raka

9. července 2011 v 1:10 | lenny |  deníček

Na den letního slunovratu se slunce vyhouplo vysoko na oblohu, zasvítilo s největší silou v celým roce a pak se obrátilo k podzimu. Jsou dny Raka a všechno je tak nějak naopak, než obvykle...


před bouřkou

1. července 2011 v 8:32 | lenny |  můj svět

rozvlněné dozrávající klasy pšenice
ohlušující vítr zepředu a zprava
páska od batohu mě švihá přes záda
pohání mě: jeď, jeď, dokud je sucho
nechci s tebou dneska zmoknout
vím, vím, očima hypnotizuju
hrozivě temné šedé mraky
a nic si nepřeju tolik jako to
abych přejela za sucha Horní-Dolní
a první kapku chytla
až co nejblíž k domovu

vlastně ano, je něco co si přeju
mnohem víc...
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.