ve znamení raka

9. července 2011 v 1:10 | lenny |  deníček

Na den letního slunovratu se slunce vyhouplo vysoko na oblohu, zasvítilo s největší silou v celým roce a pak se obrátilo k podzimu. Jsou dny Raka a všechno je tak nějak naopak, než obvykle...


Unavená... Já vím, že to píšu pořád, ale ještě před pár měsíci jsem nevěděla, co to je, doopravdy. Když doslova padám únavou, nebo když přijedu domů po osmé a jediný, na co se zmůžu, je jídlo, kontrola meilu a pokud je to potřeba, tak příprava na druhý den, a pak spánek... a někdy ani to ne. Jsem přetažená tak, že někdy už nemám sílu ani jíst ani odpočívat a potřebuju aspoň půl dne relax, abych se zmohla na nějaký základní pohyby. A nejvíc mi vadí, že nejsem schopná ani psát, protože u počítače okamžitě usínám a tužku neudržím v ruce, jak ji mám zničenou. Ale nestěžuju si, jsem ráda, že jsem toho tolik zvládla a přežila. Ještě že už je ten maraton za mnou...
Minule jsem zapomněla napsat, že u nás na farmě byl kluk z Prahy, pořád se vyptával a já se chlubila že mám lepší fyzičku než on a on jenom pořád říkal: týjo, fakt jo? Tak to vás obdivuju... A pak jsem nenapsala, že jsem byla navštívit Aničku a Jiříka a dostala jsem výbornej salát a pizzu a pivko a pozvání k nim na chatu, ale tam jsem nedojela, právě kvůli únavě. Na kole jezdím jenom z práce do práce, občas nějakou oklikou, ale jen tak si vyjet, když mám vzácný čas na odpočinek, to vážně nehrozí.
Od 10. do 12. června jsem byla u Čarodějů. Sama, protože oni byli na výletě. Přetlačovala jsem se s kozou, abych ji podojila. Nejdřív mě potrkala, ale já se nedala. Byla jsem na procházce v Oucmanicích a četla si o arabské literatuře.




Ten fyzický odpočinek jsem vážně potřebovala. Protože pak jsem se na tři týdny nějak zasekla v práci... Stal se ze mně workoholik totiž. Jsem tam víc než musím a ještě doma jdu na zahrádku. Ruce mám ztvrdlý a jsem opálená a ošlehaná větrem. Doře mi tak :)
V týdnu od 13. do 16. června nešel plyn. Vaření jsem zvládla v troubě, topení nebylo potřeba, ale za teplou sprchu bych dala nevímco. Naštěstí to nakonec pustili hned třetí den, tak nebylo nutný mýt si hlavu ve studené. Jenom na chodníku před domem zbyl nepořádek a trávník nám taky zničili.
Někdy 17. června paní šéfová odjela na dovolenou a já dva týdny hlídala farmu (asi 5 dnů společně s její mamkou z Ostravy, tak jsem chytala přízvuk). Každý den ráno jsem dojila, zalívala, pak plela, sklízela, prostě co bylo potřeba. Myslela jsem, že si ty dva týdny odpočinu, ale naopak. Ještě jsem navíc vymýšlela, co se bude dělat, hlídala věci o který se normálně nemusím starat, vozila v batůžku zeleninu pro zákazníky a hlavně se srala se stávkující kozou.
Neměla jsem se sice tak dobře, jako když tam paní šéfová je (chyběl mi sýr a salátky a nanuky, když bylo horko), ale stěžovat si nemůžu. Najedla jsem se líp než kdybych byla sama doma. V neděli jsem dokonce byla pozvaná k domácím (tchánům) na klasický oběd, což už jsem neměla snad půl roku. Polívka + houbová omáčka + kuře + těstoviny + piškot s jahodama jako desert. Pak jsem se skoro nemohla hnout, natož pracovat...
Štvalo nás počasí, ty krátký přeháňky, kdy jsme musely prchat z pole a nikdy jsem nevěděla, jestli nezmoknu na kole. Zmokla jsem jenom jednou a trošku, takže gut. Aspoň mě to nelákalo využít zbytky energie na nějaký zajížďky, mimo pár dnů, kdy jsem jela přes Časy, Kladinu, Koloděje a Veskou, nebo jako minulý úterý na Kunětickou horu. No, aspoň že díky tomu že bylo hnusně byly volný cyklostezky... A několikrát jsem viděla duhu. I kroupy byly. A občas vedro jak v prádelně.
V sobotu na farmu přijeli Zelenci, což mě potěšilo hned dvakrát. Jednou protože je ráda vidím a podruhý proto, že si odkoupili zeleninu, která nutně potřebovala být prodaná. Hrášek, mladé cibulky, kedlubny a brokolice. Když nejsou bedýnky (protože by je nikdo neodvezl zákazníkům), jsou přebytky. Jenom ovoce je spíš málo než moc. Jahody už skoro nejsou, třešní bylo pár kilo a višní - kilo? Pomáhala jsem je sklízet a dostala jsem asi čtvrtinu. Bude džem, mňam.
Občas jsme si užili i adrenalin. Jeden den se kousek od nás prohnalo tornádo. My to neviděli, ale kůň a pes se splašili a lítali po pastvině pod tou hrozivě temnou oblohou. A když jsem jela domů, tak byly cesty plný zlámaných větví. No, kdyby to vlítlo k nám, tak máme po fóliákách, takže díky bohu, že nic. A jednou nám nad farmu přiletěl včelí roj, zrovna nad kozí chlív, ale pak se usadil na stromě a byl klid. Taky se mi povedla zrušit plečka (ohýbám železo a trhám gumičky, ha). A úplně poslední den přišla průtrž a trochu jsme plavali. Plavalo pařeniště, plavala stáj i kozí chlív, podmáčelo se pole a vítr opět vyrval fólie. Ale zvládla jsem to, všechno. Až na tu kozu, ale žije, i já žiju, tak vlastně jo, všechno. Je to za mnou. A teď - dovolená...

Ve dnech Raka jsem velela celé farmě, i když jsem jenom brigádník a levná pracovní síla. Ve dnech Raka jsem jezdila opačnými směry než obvykle jezdím. Na svatýho Jana sklízela bylinky, aby měly co největší sílu. Pozorovala oblohu a mávala slunci, které se začalo obracet a couvat. I můj život se v těchto dnech mění a obrací. O tom co bude napíšu příště. O tom co bylo nenapíšu nikdy. Dny Raka prý přejí budování lásky a domova a dávají přednost intuici před rozumem. Možná i proto mi všechno připadá vzhůru nohama. Přestaň přemýšlet a žij, váho váhavá... A důvěřuj a miluj, jak řeklo Babe...

(článeček jsem psala před týdnem, už se můžete těšit na aktuálnější)
 


Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 9. července 2011 v 23:20 | Reagovat

To mě nejvíc štve, že se dny začnou krátit. Vlastně si těch slunečních dnů až tolik neužijeme...
K nadměrné únavě - mám dojem, že je to nějaký hromadnější problém, znám spoustu lidí včetně mě samotné, kteří se s tím potýkají - kolikrát jsem se přistihla, že za počítačem usínám, takže jsem to musela zabalit. Minulou sobotu i dnešní jsem měla ve znamení odpoledního spánku, takže něco se asi děje. Možná proto tahle doba prázdnin a dovolených je nastavena nejlíp, tělo si už žádá pauzu, vypnout, relaxovat...
Takže tohle doporučuji i tobě. Spát, gaučinkovat, odpočívat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.