vlčí léto laponského mlynáře

14. července 2011 v 23:41 | lenny |  knihovnička




Kniha popisuje sever Finska krátce po druhé světové válce. Tehdy se do mlýna na řece Suukoski přistěhoval vysoký chlapík jménem Gunnar Huttunen. Od začátku se mu místní posmívali, pátrali po jeho minulosti, naslouchali jeho žertíkům a obávali se jeho chmurných nálad. A odsuzovali ho a považovali za blázna, protože když ho popadl hluboký žal nebo naopak velká radost, tak vyl jako vlk.


Kunnari, jak mu říkali, si na mlýně vedl dobře. Vyráběl šindele, sám odvrátil proud řeky rozvodněný jarním táním, spravil hráze. Na jaře k němu přišla Sanelma, zemědělská poradkyně, a s její pomocí založil malou zahrádku. A hned se do ní zamiloval, protože byla "velice půvabná, ruměnná a svůdně zaoblená... a vyzařovalo z ní zralé ženství". Ach. Obdivuju, že Paasilinnovi stačí pár slov a člověk ji úplně vidí. A taky úplně vidí sám sebe v tom, jak se k ní Kunnari chová - jak ho těší, když může splnit co si Sanelma přeje a když ho potom pochválí...

Když Huttunen viděl, že si žena zašpinila ruku od hlíny, spěchal do mlýna pro vědro, z řeky do něj nabral vodu a podal ho poradkyni.
"To jste nemusel", zapýřila se žena a ponořila ruku do ledové vody. "Jak k tomu přijdu, zamáčel jste si kvůli mně kalhoty až po kolena..."
Co záleží na nějakých kalhotách, pomyslel si Huttunen šťastně. Hlavně že je poradkyně spokojená. A začal zem krušit motykou tak horlivě, že vznikla brázda, jako by oral s volským potahem.

Kvůli ní se chtěl stát spořádaným člověkem, ale nedařilo se mu to. Jednou si vystřelil z kupce, jednou navštívil poradkyni ještě v noci a přitom zavinil zranění její domácí, která poslouchala za dveřmi. Raději si proto vyhlédli místo v lese, kde se začali scházet. Ona byla totiž jediná, kdo ho neposuzoval za to, že je trochu odlišný, ale měla ho ráda takového, jaký byl.

Huttunen Sanelmu objal. Žena se nebránila. Mlynář jí brumlal do ucha, že není takový blázen, aby se s ním nemohla stýkat...
...Huttunen jí položil ruku na rameno. A ona zůstala. Co je na tom muži tak zvláštního, že ho nedokázala opustit? Cítila, že mu může věřit, vyzařoval z něj klid a jí se vlastně vůbec nechtělo odejít...

Bohužel můžeme jenom sledovat, jak si Kunnari znepřáteluje lidi - když mu soused Vittavaara přišel domluvit a byl příliš dotěrný, vysypal jeho mouku do vody. Když šel za doktorem Ervinenem, začal mu doktor předvádět hon na medvěda, a on se přidal. Jenomže doktor se urazil a vyhnal ho a Huttunen spolykal prášky a pak začal vyvádět ještě víc než bez nich. A doktor, aby nemusel přiznat svou chybu, ho prohlásil za blázna a odeslal do blázince do Oulu.
Kapitoly z blázince ve mně zanechaly skličující pocit. Naprostá nesvoboda a nemožnost popovídat si s někým, kdo je aspoň trochu normální. A bez naděje, že tento trest jednou zkončí. A hlavní lékař se ukázal být větším bláznem než on. Naštěstí tam potkal simulanta Happolu, který mu po nějaké době pomohl ven.
Vrátil se tajně do mlýna, odkud mu mezitím všechno ukradli. Jenom zahrádka byla pečlivě obdělávaná. Protože lidé z vesnice by byli raději, aby zůstal v blázinci, musel se skrývat v lesích. Jenomže předtím si potřeboval vybrat svoje úspory z banky. Když mu je nechtěli dát, pohrozil jim puškou, a najednou byl stíhaný navíc i za bankovní loupež. Spojence našel v policistovi Portimovi a své milé Sanelmě. Skrýval se v močálech, a užíval si naprostou svobodu, kterou ve společnosti lidí nemohl mít...

A tak se Huttunen těšil z léta a toho nádherného klidu. Za slunečného počasí se někdy svékl do naha, vystoupil na vršek pahorku a vyhříval se tu na slunci... Cválal močálem pružnými skoky jako sobí býk prchající před obtížným hmyzem, kličkoval a frkal, bekal a hrabal zem. Jindy roztáhl křídla a rozzlobeně vzlétl jako divoká husa, nabral výšku a zmizel za lesem, brzy se však vrátil k močálu, roztáhl nohy a klesl do rákosí...

Jenomže policisté sledovali Sanelmu, když ho šla navštívit, a tak jeho pracně zbudovaný tábor našli a zničili. Přitom vyplašili pošťáka Piitisjärviho, který v lese pálil kořalku. Společně se přestěhovali na jiné místo, Huttunen hlídal palírnu a pošťák mu nosil poštu. Huttunen se tak mohl přihlásit na korespondenční obchodnický kurz.
Jenomže se znovu dostal do střetu s lidmi - když na podzim zjistil, že mu zkonfiskovali mlýn, tak se naštval a zapálil oheň v kostele. Zavolali na něho pohraničníky a zbili pošťáka, aby ho prozradil. Když jim zabil pátrací psy, už se i farář modlil, aby ho dostali a byl pokoj. Přelstili ho a zajali u jeho tajné schránky na poštu a poslali ho s policistou Portimem do oulského blázince. Tam ale nikdy nedojeli. Portimova žena a Sanelma se spřátelily a živily se pěstováním zeleniny. A v zimě se v kraji objevil pes a vlk, napadli ty, kteří někdy Huttunenovi ublížili, a vyli tak strašlivě, že lidé začali říkat, že to Huttunenovo vytí vlastně tak špatné nebylo...

Paasilinna píše poutavě, jeho popisy jsou jednoduché a výstižné a přitom témata mají hloubku. Ve Finsku je nejoblíbenějším spisovatelem, jeho knihy jsou tradičním dárkem pro muže. Protože píše většinou o mužích, o tom jak opouštějí společnost plnou přetvářky, konvencí a byrokracie a nacházejí svobodu, lásku a sebe-naplnění. Vlčí léto laponského mlynáře je právě o tomto - o radikálním hledání svobody mimo lidskou společnost. A protože mě osobně se téma taky týká, můžu říct, že mi tahle knížka pomáhá najít sílu být sama sebou. A to je hodně...

Paasilinna, Arto: Vlčí léto laponského mlynáře. Havlíčkův Brod, Hejkal 2007
 


Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 15. července 2011 v 0:27 | Reagovat

To vypadá na zvláštní knížku, ale, asi nic pro mě.

2 Babe Babe | 15. července 2011 v 7:13 | Reagovat

to chcu sehnat! :)

3 lenny lenny | Web | 15. července 2011 v 9:55 | Reagovat

[2]: jo, Babe, sežeň, tobě se určitě bude taky líbit

4 Wicky Envy Leviathan Wicky Envy Leviathan | Web | 15. července 2011 v 13:25 | Reagovat

=^o^= WHOAAAAaa~to vizera na fakt zaujimavu knihu,niečo take som dlho chcelo prečitať XD len kde to zohnať XD

5 Pauline Pauline | Web | 17. července 2011 v 12:15 | Reagovat

ahojky, jsem Pauline. Pokud budeš chtít, jukni na můj blog. Píšu tamrůzné příběhy a poznatky .. Měj se :)

6 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 6:00 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

7 lenny lenny | Web | 13. ledna 2012 v 8:07 | Reagovat

[6]: Podívala bych se, ale není tam nic vidět :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.