deníček

podzimní nákupy

10. listopadu 2008 v 16:16 | lenicka
Už jsem dlouho nenakupovala! A taky se blížily moje narozeniny... A jednoho dne jsem zjistila, že nemám žádné "slušné" oblečení vhodné na oslavu narozenin. Tak jsem se vydala do CaA a udělala jsem si radost: koupila jsem si tmavě šedé kalhoty a bílou košili a ještě hnědé tričko s imitovaným bílým límcem, dohromady za 1950 Kč.
Další, co jsem na podzim koupila, byl bio-deodorant od firmy Lavera. Deodoranty od Lavery jsou sice skoro nejdražší na trhu, ale náhodou měli zrovna v jednom on-line bio-obchodě akci. Takže bio-roll-on s vůní medu a mléka. Při té příležitosti jsem hned koupila jeden pro sestru a další pro mamku - budoucí vánoční dárky.
Ale to hlavní nakupování mě teprve čekalo: v pondělí 27. října jsme se vypravili do IKEA. Původně jsem chtěla koupit knihovničku, kterou jsem viděla u své sestry, ale protože měla malou nosnost polic, vzali jsme knihovnu BILLY v černé barvě. Rozhodování mi trvalo aspoň hodinu. Pak jsme ještě koupili bílé poličky do koupelny VATTERN. Už se doprodávaly, tak jsme museli brát, co měli. Dál jsme vzali prostěradlo SOVA, sadu kávových lžiček a tyč na záclonu. Báli jsme se, že se nám to ani nevejde do auta, ale vešlo, i když jsem musela sedět nacpaná vzadu za řidičem. Tohle nakupování se protáhlo na 4 hodiny, počítáno i s časem, který jsme strávili v restauraci nad tradičními masovými kuličkami s brusinkovou omáčkou. Jojo, nakupovat je sice dřina, ale krásná!

podzimní Kubíky a podzimní šípkování

21. září 2008 v 23:14 | lenicka
Přišel podzim a s ním podzimní nálada a podzimní činnosti, jako třeba sbírání šípků a ořechů. Kvůli tomu jsme si zajeli na Kubíkovy Duby, což je malá vesnice nebo osada kousek za Třemošnicí v okrese Chrudim. V Kubíkových Dubech žil pár let po narození manžel a rodina jeho rodičů tam měla statek a pole. Po jejich zrestituování většinu prodali, ale třeba na ořechy tam můžeme jezdit pořád. Jenomže ořešák má nějakého nevrlého enta - před dvěma lety, když na něho manžel vyšplhal a třásl jím, tak ho shodil. Naštěstí si nijak vážně neublížil, ale od té doby ho na ořech nechceme pouštět, protože podruhé by to už mohlo být horší. Tak jenom sbíráme to, co spadlo na zem. Letos toho bylo hodně málo, tak jsme se rozhodli, že natrháme aspoň šípky na čaj a planou mátu, které tu rostou kolem cest.

jak si užít prázdniny

27. července 2008 v 22:46 | lenicka
Udělat si regenerační kúru.
Dodělat, co jsem nestihla.

Brain Quest - první stovka

21. července 2008 v 22:14 | lenicka

Před dvěma měsíci, přesně 17. května, jsem se zaregistrovala na slovenském portálu Brain Quest; autor stránek si říká Dartagnan. Brain Quest obsahuje různé hádanky a úlohy, pomocí kterých si procvičuju mozkové závity. Za ty dva měsíce se mi podařilo rozluštit 100 úloh. Jubilejní 100. vyřešená úloha byl obrázek "Yi Wan". Ze začátku to šlo rychle, ale teď už je každá další vyřešená úloha těžší a těžší.

nečekané setkání

29. června 2008 v 22:32 | lenicka
V pondělí 23. června jsme byli v kavárně Evropa na Pernštýnském náměstí hrát go. Když jsem dorazila, kluci už hráli. Upozornili mě, že od vedlejšího stolku slyší probírat věci, které by zajímaly i mě, a ptali se mě, jestli to nejsou moji kolegové. A byli! Tedy skoro - byl to PhDr. Martin Fárek, který mě na pardubické univerzitě učil sanskrt, a jeden mladší kolega z Religionistické poradny. Hned jsem si sedla k nim. Vzpomínala jsem na pardubickou religionistiku; probírali jsme třeba předmět Současné religionistické teorie z FF MU, moji diplomovou práci, nastávající brněnský religionistický kongres a život vůbec. Potom jsme s M. Fárkem zahráli jednu partii go. Od začátku jsem hrála hodně agresivně, a docela mi to vycházelo. Z jedné nebezpečné situace jsem utekla, ovšem prohrála jsem několik ko, a i když jsem tím získala něco jiného, nakonec to možná rozhodlo. Prohrála jsem o 4,5 bodů. Už se těším, že na podzim mu to oplatím. Nebo taky ne, že. Hlavně, že si můžu zahrát s poměrně vyrovnaným soupeřem (kluci jsou všichni silnější).

bezčasí

23. ledna 2008 v 22:02 | lenicka
O víkendu jsem zažila podobné bezčasí jako v některých povídkách od Eliadeho. Jsem totiž nemocná. Nejdřív jsem hodně kašlala a měla jsem zvýšenou teplotu. Chtěla jsem jít v pátek k doktorce, ale nestihla jsem tam do 11:30 (kdy zavírá) dojít. O víkendu jsem zůstala sama doma. Ještě v sobotu večer jsem se bála, že se rozkašlu tak, že se třeba udusím, ale bylo to zbytečné. Večer mě přepadl zvláštní pocit. Najednou bylo jedno, co je za den, kolik je hodin, a kdy mám jít k další zkoušce. Byla jsem tam, a jediný můj úkol byl připravit si něco k jídlu a čaj k pití. Čas se vytratil a já jsem byla jako ve snu.
Ale už v neděli mi bylo trochu líp, hlavně mě už přestávalo bolet v krku. V pondělí jsem konečně dorazila k doktorce. Prý mám zánět v krku, nosohlatanu a teď už i na hlasivkách (což se projevuje tím, že skoro nemůžu mluvit). Dostala jsem antibiotika. Čas je znovu důležitý, protože je musím brát přesně po dvanácti hodinách......

vánoční svátky a Silvestr 2007

4. ledna 2008 v 21:12 | lenicka
Uprostřed prosince jsem dostala ošklivou virózu, což mi dalo zabrat, a tak jsem se na Vánoce nestihla moc připravit. Tak tak, že jsem s pomocí mého manžela nakoupila dárky a upekla aspoň nějaké cukroví. Letos to byly "knoflíky" uplácané z oříškového těsta s troškou marmelády, brusinkový chlebíček a nepovedené tvarohové hvězdičky.
 
 

Reklama
Děkuji za návštěvu mé zahrádky.
Než odejdete, napište prosím názor/komentář/vzkaz.
Mějte se pěkně a někdy zase přijďte.
...
..
.